Letos nás čeká recese. Zvykli jsme si fetišizovat ekonomický růst a to je špatně, míní ekonomka Matesová

3. leden 2023

Podle výkonné ředitelky Mezinárodního měnového fondu Kristaliny Georgievové čeká v tomto roce třetinu zemí světa včetně poloviny zemí Evropské unie hospodářská recese. Podle ekonomky Jany Matesové čeká Česko v prvním a druhém čtvrtletí roku recese, může ale trvat i celý rok. „Zvykli jsme si fetišizovat ekonomický růst, to je taková modla. Musíme růst a vyrábět víc a víc. Je to špatně,“ hodnotí bývalá zástupkyně Česka u Světové banky.

Za vůbec největší ekonomickou hrozbu ovšem považuje vysokou inflaci. Pokles ekonomiky je podle ní nutný k tomu, aby byla nalezena nová rovnováha: „Je to vlastně ozdravný proces. Dřív, když vlády nevypouštěly tolik peněz a nesnižovaly úrokové míry až na nulu, ekonomika rostla, občas to přehnala a pak klesla do rovnováhy. To je normální, neděsme se toho.“

Nervozita na globálních trzích s komoditami nezmizí, dokud se Rusko nevrátí do svých hranic před rokem 2013.
Jana Matesová

Guvernér centrální banky Aleš Michl pro letošek očekává inflaci ve výši devíti procent, podle Matesové se s tím ale nemůžeme smířit. „Z úspor, které si lidé spořili na bydlení a na stáří, už v posledních dvou letech přišli skoro o třetinu a teď by z toho zbytku přišli o další desetinu. Naší ambicí by mělo být dostat inflaci alespoň pod pět procent,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Světovou ekonomiku bude letos ovlivňovat vysoká inflace ve vyspělém světě, dále zpomalování růstu Číny, na které jsou závislé mnohé další ekonomiky v jihovýchodní Asii, a také nervozita na globálních trzích s komoditami, která nezmizí, dokud neskončí rusko-ukrajinská válka, Rusko se nevrátí do svých hranic před rokem 2013 a nebude tak obnovena poválečná bezpečnostní architektura.

„Čtvrtým faktorem jsou klimatické změny, které se v minulém roce zhoršily a zrychlily a rozhodně je nemůžeme podceňovat. Mají velké lidské i ekonomické důsledky. Česká republika a obecně celá Evropa je na tomto rozbouřeném moři ohroženější než třeba Spojené státy, které mají šanci vyhnout se recesi,“ soudí Matesová.

Závislost na nepřátelích

Evropa v posledních několika letech poznala, jak nespolehlivým dodavatelem může být Čína. Některé farmaceutické firmy se už v roce 2020 začaly připravovat na přesun výroby zpět do Evropy, jde ale o dlouhý proces.

Ještě před 20 lety byla Evropa jedním z největších výrobců čipů na světě a bylo by dobře, kdyby část výroby získalo i Česko.
Jana Matesová

„Zatím nevidíme výsledky, ale pracuje se na tom, jako v případě čipů. Ještě před 20 lety byla Evropa jedním z největších výrobců čipů na světě a bylo by dobře, kdyby část výroby získalo i Česko,“ podotýká Matesová s tím, že z tohoto hlediska je nadějí i poválečná rekonstrukce Ukrajiny, kam by se mohla část výroby přesunout.

Čtěte také

Ekonomická recese prý může pomoci v dlouhodobém horizontu snížit míru konzumerismu. „Pořád nakupujeme nové a nové věci, elektroniku a oblečení, i když to nepotřebujeme, v tom musíme brzdit. A částečně i z bezpečnostních důvodů. Nemůžeme být závislí na zemích, které nás vyhlašují za své nepřátele,“ zdůrazňuje ekonomka.

Vztah k Číně považuje za jednu z mála oblastí, ve kterých je možné pozitivně hodnotit administrativu bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se rozhodl omezovat dovoz spotřebního zboží z Číny. „Trumpovi voliči byli přesně ti, kteří na něm byli nejvíce závislí. A vůbec jim to nevadilo,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.