Reálný pokles mezd je zásadním problémem. Malá spotřeba domácností nás už nyní vede k recesi, říká ekonom Bureš

Mzdy se letos reálně propadly nejsilněji za posledních 30 let. Zaměstnavatelé sice ve třetím čtvrtletí nominálně šesti procentům svých zaměstnanců přidali, ale kvůli inflaci, která se dostala na úroveň přes 17 procent, se platy reálně stejně snížily. Podle Aleše Roda, ředitele výzkumu v centru ekonomických a tržních analýz a člena Národní ekonomické rady vlády, se to dotkne především sektoru služeb.

Čtěte také

Klára Vlasáková: Minimální důstojná mzda ukazuje, že obyčejný, zabezpečený život nemá v Česku skoro polovina lidí

„Po době covidu, kdy se dramaticky zvyšovaly tržby ve službách, ať už to byla gastronomie, nebo další, tak nyní budou zase první na řadě, kde domácnosti budou šetřit. Pokud máte desetiprocentní pokles reálné mzdy, tak je jasné, že prvně začnete šetřit na zbytných výdajích,“ říká Rod, podle kterého se pokles kupní síly domácností v zábavním průmyslu projeví i propouštěním, což se podepíše i ve fiskálních výdajích státu.

Rod také nevylučuje, že by se situace mohla ještě zhoršovat. Vše záleží na tom, co se bude dále dít na Ukrajině a jak bude postupovat Rusko. Přesto věří, že nejhorší scénáře jsou už za námi.

Průmysl se nijak dramaticky nepropadne, ale přestane hrát roli vyvažujícího faktoru.
Jan Bureš

„Všechny fundamenty trhu, to, jak jsou plné zásobníky, jak EU přijala svoji strategii energetické soběstačnosti, a to, jak trh začíná akomodovat nové strategie jednotlivých členských zemí, nahrává tomu, že by se celá situace měla spíše zklidňovat a že ty největší otřesy bychom měli mít za sebou,“ míní Rod.

Česko v recesi

Malá spotřeba domácností, jak uvádí Jan Bureš, hlavní ekonom společnosti Patria Finance, nás už ale nyní vede k recesi.

Ekonomové varují, že velký růst mezd by mohl inflaci ještě navýšit.

„I když nominálně útraty domácností, když se například díváme i na maloobchod, meziročně rostou a lidé utrácejí v obchodech více, tak to je ale výhradně kvůli inflaci a ve výsledku si za to nakoupí méně. Reálný pokles mzdy je skutečně tím zásadním problémem. Má původ ve vysoké inflaci, kterou si nemohou zaměstnavatelé dovolit kompenzovat nárůstem mezd a povede k nějaké formě za mě mělké recese,“ vysvětluje Bureš.

Čtěte také

Tempo zdražování už bude jenom zpomalovat. Příští rok by měla být inflace jednociferná, tvrdí bývalý guvernér ČNB Singer

Průmysl je v různých odvětvích silně rozkolísaný. Za říjen meziročně ale vzrostl o tři procenta, což se dalo podle Bureše očekávat. Přesto došlo oproti září k jistému zhoršení.

„Myslím si, že se průmysl nijak dramaticky nepropadne, ale přestane hrát roli vyvažujícího faktoru, kdy trochu pomáhal ekonomice brzdit proexportně zaměřený průmysl a propad domácí poptávky. Na to teď v těch nejbližších kvartálech nelze sázet, a proto si myslím, že se recese ještě nyní ve čtvrtém kvartále a na začátku roku 2023 prohloubí,“ říká.

Nárůst mezd a vyšší inflace?

Firmy nedokážou zvýšit svým zaměstnancům mzdy, aby vyvážily inflační nedostatek v domácnostech. Ekonomové navíc ale varují, že pokud by k tomu docházelo, velký růst mezd by mohl inflaci ještě navýšit.

Čtěte také

Tereza Zavadilová: Recese je v pohodě, když nepřijde deprese

„To, o kolik si podniky mohou dovolit navyšovat mzdy tak, aby to trvale neroztáčelo inflaci, by v dlouhém horizontu mělo odpovídat růstu produktivity práce plus nějakým dlouhodobým nebo střednědobým inflačním očekáváním. V Česku bychom se tak neměli pohybovat nad třemi procenty. Ta doba je ale dnes mimořádná, takže pokud jeden rok uvidíme sedm procent, není to nic, co by samo o sobě mělo roztáčet mzdově inflační spirálu,“ říká.

Poslechněte si celý pořad Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Naďa Bělovská.