Petr Holub: Nečekaný pokles inflace. Jen ty ceny se nehýbou
V ekonomickém světě už zazněly fanfáry. Inflace se dostala pod kontrolu, zdá se většině analytiků od okamžiku, kdy Český statistický úřad oznámil, že inflace v září poklesla pod sedm procent. Jak upozornila Pavla Šedivá ze statistického úřadu, tak nízkou inflaci jsme měli naposled předloni v prosinci.
A protože Česko takřka dosáhlo břehu stabilních cenových poměrů, tak už Česká národní banka může přemýšlet o snižování základní úrokové sazby. Pokud tedy budou mít firmy lepší přístup k úvěrům, už mohou podnikat s větší odvahou a pomoci té naší skomírající ekonomice.
Čtěte také
Prostě dobré zprávy, jaké jsme dlouho neslyšeli. Radost kalí jediná okolnost, prostý občan či spotřebitel změnu k lepšímu nevidí, ceny zůstávají na zhruba stejné úrovni jako byly dosud. Jako kdyby se abstraktní úvahy o makroekonomice o celé míle vzdálily od reality, ve které žijeme všichni. Statistická data mohou přimět centrální banku ke změně politiky, v každodenním provozu však nemají velký význam.
Je pravda, že proti srpnu se některé ceny opravdu reálně snížily. Statistická šetření dokazují, že výrazně poklesly ceny dovolených, o pětinu se snížily ceny zeleniny a mléka, o desetinu ovoce a oleje. Z větší části ovšem jde o sezónní efekt, ke kterému dochází v každém roce.
Naděje a návrat prosperity
Dostavil se také dlouho očekávaný zlom, při kterém se měly konečně snížit náklady na bydlení, konkrétně na elektřinu, plyn a dodávky tepla. Ovšem v tomto směru jde jednoznačně o zklamání. Elektřina meziměsíčně zlevnila o dvě procenta, plyn o necelá čtyři procenta, teplo nezlevnilo vůbec.
Čtěte také
Pokud ceny nebudou klesat v dalších měsících, tak se opravdu není nad čím radovat. Elektřina i dodávky tepla jsou i nadále o 60 procent dražší, než byly před začátkem krize, tedy v září 2021. Plyn je nadále dvakrát dražší než předloni. Možná to znamená, že si na takové ceny budeme muset zvyknout, měl by to však někdo vysvětlit, ať představitel vlády, nebo energetických korporací. Koneckonců trvalé zdražení na takové úrovni nemá nikdo v Evropě kromě Pobaltí.
Jednou větou, ekonomika není hrou na dětském pískovišti, kde se i po všech sporech nakonec všichni zasmějí tomu, nad čím se dosud zlobili. Pokud obchodníci a provozovatelé služeb dokázali zvýšit ceny na určitou úroveň, ať už oprávněně, nebo ne, pak nebudou mít ani v nejmenším zájem snižovat je dolů.
Proti nim stojí zákazníci pevně rozhodnutí vysoké ceny neplatit, už třeba jenom z toho důvodu, že reálné mzdy dosud nezačaly růst. V důsledku zažíváme historický propad maloobchodu, který nemá obdobu v celé Evropě. Jak ukazují čísla ze září, obchodníci a dodavatelé služeb zatím drží svou linii a nechtějí ustupovat.
Přesto nemá smysl setrvávat v pochmurné náladě minulých měsíců. Samotný pokles inflace, který tak potěšil ekonomy a podnikatele, přináší naději, která se nějakým způsobem promítne do výkonu celého hospodářství. Třeba už jenom tím, že umožní návrat prosperity a že si zaměstnanci vydělají dost peněz, aby měli na vysoké ceny vyrobené v inflační krizi.
Zároveň musí být obchodníkům a provozovatelům služeb jasná jedna okolnost. Třeba mohou za cenu nižšího obratu udržet současné ceny, ale každé další zdražení v perspektivě několika let dopředu může vyvolat podrážděnou reakci většiny spotřebitelů.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
