Co dělá Trump, chceme dělat taky. Bojujeme s Bruselem a budujeme alternativu, říká poslanec Fideszu

Připouští, že se straně nejspíš nepodaří získat dvoutřetinovou většinu jako v minulých volbách, před kterými průzkumy rovněž favorizovaly opozici. „Ta je dnes mnohem lépe organizovaná. Ale nejdůležitější změnou je, že v mezinárodním kontextu už nejsme sami. Můžeme se opřít o novou frakci Patrioti pro Evropu a mnohé konzervativce,“ doplňuje.

Čtěte také

Orbánovi jde jen o moc. Chceme obnovu demokracie a spravedlivý mír pro Ukrajinu, říká opozičník Tarr

Fakt, že je Fidesz u moci tak dlouho, považuje za výhodu i nevýhodu zároveň. Na jedné straně prý dosáhl zásadních výsledků a nastolil politickou stabilitu, na straně druhé jsou zde ale generace, které chtějí nový začátek a systémovou změnu.

Hlavní alternativou je prý ovšem protestní strana, která skrývá svůj program a vedle odstranění Fideszu nemá žádnou konkrétní politiku.

„Například otázka války a vztahu k mírovým snahám Donalda Trumpa – Tisza svůj postoj tají. Stejně tak tají názor na migraci, což je pro Evropu velká civilizační otázka. Náš postoj je naopak velmi jasný a maďarská veřejnost ho zná. To platí i pro další důležitá témata jako je gender nebo rozšíření Evropské unie o Ukrajinu,“ tvrdí Neméth.

Po vzoru Trumpa

Maďarský premiér Viktor Orbán v půlce února oznámil, že po vítězství v dubnových parlamentních volbách vymýtí Bruselem podplacené soudce, novináře, politiky a nevládní organizace, které označil za „pseudoobčanské“.

„V USA došlo k fundamentální změně. To, co udělal Donald Trump, chceme udělat taky. Nejenže bojujeme proti Bruselu, ale snažíme se vybudovat alternativu,“ přibližuje Neméth s tím, že Maďarsko je nadále otevřeno dialogu, Unie se prý ale snaží zemi vydírat skrze zmražené fondy.

Čtěte také

Benešovy dekrety jsou klacek na Orbána, Magyar potřebuje získat ústavní většinu, vysvětluje Varga

Pokud jde o válku na Ukrajině, poslanec tvrdí, že Maďarsko je k napadené zemi velmi solidární v přijímání uprchlíků nebo dodávkách elektřiny a surovin.

„V jejím zájmu je ale dosáhnout co nejdříve klidu zbraní, protože čas nehraje ve prospěch Ukrajinců a my nechceme, aby se Rusko stalo naším sousedem. To už jsme zažili,“ zdůrazňuje předseda parlamentního zahraničního výboru a zahraničně-politický expert strany.

NATO by podle něj také mělo s větší rozhodností reagovat na ruskou hybridní válku a vysílání dronů na evropské území. Za zásadní považuje také zvýšení výdajů na obranu z 2 na 5 procent HDP. 

„Posilujeme tím naše obranné schopnosti včetně boje v hybridní válce. A myslím, že my, visegrádské země, spolu s pobaltskými můžeme být velmi významnými hráči v boji s těmito výzvami,“ dodává.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.