Petr Šabata: Na stavu ekonomiky záleží. A nejde jen o výsledek příštích voleb
Je společnost natolik otřesená nedalekou válkou, dopady pandemie a dalšími krizemi, že je ohrožen její vztah k demokracii? Podle volebních preferencí i agresivity ve veřejném prostoru patrně ano. Nicméně poslední důkladný průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění ukazuje, že nikoliv.
Celkovou spokojenost s fungováním demokracie totiž v dubnu vyjádřila nadpoloviční většina lidí – 55 procent. Naopak dvě pětiny mají opačný názor (43 procent).
Čtěte také
Důležité je především srovnání v čase – nadpoloviční většina občanů je s demokracií spokojená stále od roku 2015. Naopak v relativně klidné dekádě 2004 až 2014 byla spokojenost nižší, demokracii chválila ani ne polovina obyvatel. Tyto roky byly klidné aspoň ve srovnání s dnešním souběhem krizí – ale ano, i Česko zaznamenalo dopady globální finanční a ekonomické krize s takřka pětiprocentním propadem HDP v roce 2009.
Zmínka o HDP, tedy stavu ekonomiky, je důležitá. Průzkum totiž ukazuje markantní rozdíl v pohledu na demokracii u lidí s dobrou životní úrovní (dvě třetiny spokojeny), zato domácnosti se špatnou životní úrovní jsou se stavem demokracie z více než tří čtvrtin nespokojeny.
Podobně to dopadlo v odpovědích na otázku, zda je s lidmi v Česku zacházeno rovnoprávně a spravedlivě. Celkově souhlasí tři pětiny lidí a rozdíly úzce souvisí v první řadě s ekonomickou situací.
Nebezpečná trhlina
V těch celkově dobrých datech o vztahu lidí k demokracii a férovému dodržování pravidel je tedy nebezpečná trhlina. Postřehl ji například americký politolog Yascha Mounk, když zkoumal, proč vyhrál americké prezidentské volby v roce 2016 populista Donald Trump a obecněji proč slábne vztah lidí k demokracii.
V knize Lidé versus demokracie v roce 2018 napsal: „Empirická data nasvědčují, že loajalita občanů ke stávajícímu politickému systému se prohloubila díky tomu, že udržoval mír a přinášel bohatství, ne díky nějaké hluboké vazbě k jeho fundamentálním principům. Liberální demokracie dosáhla nadvlády – jak se nutno obávat – jen díky tomu, jak dobré zajistila výsledky.“
Čtěte také
Mír je v Evropě ohrožen nejvíc od druhé světové války, což se konkrétně dotýká i české společnosti. Ekonomicky zažívali lidé zhoršení za pandemie, pak je zasáhla vysoká inflace a energetická krize a nyní tu máme jen mdlý výkon hospodářství. Na HDP přitom i demokracii záleží.
Ale ještě důležitější je – jak ukazuje právě onen průzkum o spokojenosti s demokracií – jak je vytvořené bohatství ve společnosti rozloženo, jak hluboké jsou nerovnosti.
O tom se dá shromáždit množství dat, ale shrnující je určitě toto: podle projektu Život k nezaplacení Českého rozhlasu a výzkumné organizace PAQ Research celá třetina domácností dlouhodobě ze svých příjmů měsíc co měsíc nic neušetří, nebo končí pravidelně v minusu.
Konkrétní podoby i příčiny tohoto stavu jsou dávno známé: vady daňového i dávkového systému, zanedbávání slabých krajů, přetrvávající rozdíly v kvalitě vzdělávání, zatuhlý trh práce, nedostupné bydlení, málo funkční stát...
Právě tím je ohrožena demokracie v očích části společnosti, a to docela pochopitelně. Úkol pro dnešní vládu i ty příští je bezpečnost a dobrá ekonomická situace jako cíl, díky němuž nejen vyhrají příští volby.
Jde o mnohem víc.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
