Juščenko vše rozhodl. Pro sebe...

Nejinak tomu jistě bude i tentokrát, i když tříprocentní práh, potřebný pro vstup do ukrajinského parlamentu, Nejvyšší rady, snad projuščenkovské hnutí Naše Ukrajina-Lidová sebeobrana dohromady dá.

Zajímavé je, co během včerejška prosáklo z prezidentské pracovny, kde se Juščenko setkal s lídry parlamentních frakcí. On sám tvrdí, že ti s jeho názorem na nezbytnost dalšího předčasného hlasování o složení sněmovny souhlasili. Oni sami však říkají něco jiného - nejenže s prezidentovým názorem zajedno nejsou, ale dokonce hodlají platnost Juščenkova výnosu zpochybnit před soudem. Což už tady ostatně taky bylo. A nakonec to nebylo nic platné...

Co je tedy důvodem další Juščenkovy protiparlamentní aktivity? Jak soudí ruští, ale i ukrajinští novináři, je to hlavně snaha nějak eliminovat svou bývalou spolubojovnici z oranžové epopeje a dnešní hlavní soupeřku a oponentku Julii Tymošenkovou. To je ovšem nesmírně těžké, protože jak už jsme řekli, prezidentových stoupenců vytrvale ubývá, kdežto první bleskové průzkumy z dnešního rána ukazují, že její Blok zřejmě získá kolem 25 procent hlasů, a to je výsledek, o němž si Juščenkova Naše Ukrajina-Lidová sebeobrana může nechat jenom zdát. Ostatně účastníci včerejšího setkání u prezidenta potvrzují, že hodinová debata s hlavou státu nebyla dialogem, ale vášnivým hostitelovým monologem, který byl namířen především proti Tymošenkové. Všechna ukrajinská média si mimo jiné povšimla i toho, že premiérka včera do svého úřadu vůbec nepřišla a nikdo z jejích spolupracovníků nebyl schopen zvědavým novinářům říct, kde šéfka ukrajinského kabinetu je...

Formálním Juščenkovým argumentem pro rozpuštění Nejvyšší rady je fakt, že sněmovna nedokázala do třiceti dnů od rozpadu vládní koalice sestavit koalici novou. Většina ukrajinských politiků včera a dnes potvrdila, že tento vývoj se od samého počátku krize 2. září dal očekávat - i přesto, že před pár dny se z Kyjeva ozývaly signály, že snad parlament některé zákony, namířené proti prezidentovým pravomocím, přece jen zruší a že původní koalice se obnoví. Kdo však pozorně sledoval argumentaci obou stran, jistě chápal, že znovuzrození tohoto sňatku z rozumu nejspíš možné nebude...

Otázkou v tuto chvíli je, co bude dál. Nejpravděpodobnější je, že Juščenko bude po těchto volbách ještě slabší než byl doposud a že ústavní reforma, omezující jeho pravomoci a prováděná už od počátku roku 2006 jednoduše poběží dál. Na přelomu let 2009-2010 se pak budou konat prezidentské volby a už dnes je jisté, že jejich nejpravděpodobnějším vítězem je už dnes Julie Tymošenková.

Juščenkovy kroky jsou velmi často označovány za iracionální až sebevražedné, ale jak už jsme v tomto pořadu nejednou konstatovali, ukrajinský prezident si jinak počínat nemůže. Kdyby se nebránil, byl by zmíněnými reformami tak jako tak zahnán do kouta. Takhle tam sice bude zahnán taky, ale aspoň to bude po boji, byť předem prohraném...

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .