Jsou dvojí čelisti z filmu Vetřelec fikce? Stejné má muréna jihokarolínská, říká biolog

„Jedny z nejlepších čelistí měl Ridley Scott ve filmu Vetřelec. Tam vetřelec roztáhne tlamu a z ní se mu vysunou ještě jedny další menší čelisti. Zajímavé je, že v přírodě to najdeme,“ uvádí vědec.

Čtěte také

Velryby vyhlížejí kořist s otevřenou tlamou. Je to už ve středověkých bestiářích

Rozhodně ale nelze mluvit o tom, že by film měl předobraz ve zvířecí říši. „Protože tyto čelisti byly v přírodě objeveny až v roce 2007, tedy dlouho po natočení prvního dílu Vetřelce. Stejné čelisti se našly u murény jihokarolínské.“

Jde o rybu, která měří na délku asi tři metry, žije v korálových útesech, kde i loví. „Když najde kořist, tak po ní vystartuje ze skuliny, ve které je schovaná, chytí ji normálními čelistmi do zubů, které jsou zkoseny dozadu, takže čím víc se kořist brání, tím víc se zuby zarývají a drží ji.“

Vysouvací čelisti

„Pak se z hrdla této murény vysunou druhé čelisti, které sáhnou téměř až k zubům čelisti první a tuto kořist chycenou v prvních čelistech zatáhnou do murénina krku.“

Když jste muréna nacpaná do úzké škvíry v útesu, tak moc míst na roztahování nemáte. Proto musíte kořist chytit čelistmi.

Je-li kořist dlouhá, tak tyto tzv. faryngeální čelisti spustí několikrát a kořist „pošoupnou“. „Víme ale, že některé ryby, například některé cichlidy, mají dvoje čelisti za sebou, ale tyto nejsou teleskopické, vysouvací.“

„Cichlidy mají čelisti přizpůsobeny na různý provoz. Ty první potravu předkoušou, ryba sousto polkne k druhým čelistem, ty pak potravu zpracují jiným typem zubů. Díky tomu cichlidy mohou žrát něco, co jiné ryby jen s jednou čelistí nemají šanci.“

Čtěte také

Chobotnice po sobě házejí předměty. Vědce to překvapilo, znají takové chování jen u primátů

Některým tlamovcům z cichlid se jednou za šest týdnů zuby na druhé čelisti mění. „Pokud je čelist zatěžována potravou způsobem, na který zuby nejsou dobře dělané, tak se při této výměně zuby změní a přizpůsobí se, aby potravu pak zpracovávaly daleko lépe.“

„Ovšem zpátky k muréně,“ pokračuje biolog. „Ta tedy používá faryngeální čelisti, kterými si sahá pro potravu do prvních čelistí. Je to proto, že většina ryb svou kořist prostě vcucne, zvláště dravé ryby. Ale aby ryba mohla vcucnout vodu, musí se roztáhnout.“

„Jenže když jste muréna nacpaná do úzké škvíry v útesu, tak moc míst na roztahování nemáte. Proto musíte kořist chytit čelistmi, nemůžete vycucávat, a v tu chvíli, abyste mohli kořist podat dál, jsou ty druhé čelisti naprosto ideální,“ popisuje kuriózní způsob požírání potravy murénou Jaroslav Petr.

Mrkají všichni živí tvorové? Jak škrtí zvířecí škrtiči a jak pak svou kořist pojídají? Jakými různými neobvyklými způsoby loví zvířata? Poslechněte si celé Leonardo Plus v audiozáznamu.