Josef Hodic. Agent, který odvedl práci, a pak už ho nepotřebovali

Josef Hodic (1924) přišel na svět do mimořádně složitých podmínek. Poloviční sirotek vyrůstal nejprve u strýce a později v sirotčinci v Žamberku, odkud jej řeholní sestry chtěly poslat na kněžská studia do Kroměříže. Nakonec odmaturoval na gymnáziu a po válce nastoupil do textilky ve Dvoře Králové.

Čtěte také

Josef Bartončík. Agent StB, nebo poslanec, který vytvářel paralelní struktury u lidovců? Vyberte si

Když byl v roce 1950 povolán do armády, změnilo to zásadně jeho směřování: z tankisty se vypracoval na učitele politických věd a později na profesora Vojenské politické akademie v Praze.

V reformním roce 1968 už byl šedou eminencí armády. Jako poradce generála Václava Prchlíka pomáhal s přípravou některých projevů Alexandra Dubčeka s vojenskou tematikou. Také se zabýval postavením armády v demokratických poměrech, snažil se citlivě vyřešit budoucnost Lidových milicí.

S tím vším byl po srpnové okupaci konec; Hodice postupně odstavili ze všech funkcí a v září 1970 propustili z armády.

Téměř rok sháněl práci, v atmosféře nastupující normalizace se báli zaměstnat ho na jakékoliv pozici, která by odpovídala jeho vzdělání a rozhledu – skončil proto jako hubič potkanů u Zemědělského zásobování a nákupu.

S fasádou bývalého reformátora

Dostatečně zlomeného jej Státní bezpečnost získala v prosinci 1975 ke spolupráci. Fasádu bývalého reformátora si navenek udržoval tím, že byl mezi prvními signatáři Charty 77. Následoval další vyhazov z práce a v listopadu 1977 legální vystěhování do Rakouska, to vše už ale v režii StB.

Čtěte také

Mládež musí čelit násilí, diktátu, výhrůžkám, komentoval Pavel Tigrid na vlnách BBC

Hodic tam působil mezi exilovými prominenty a informace o nich dodával Státní bezpečnosti. Minimálně v prvních letech šlo o velmi hodnotné zprávy. V červnu 1981 byl ale Státní bezpečností „stažen“ zpátky do Československa, kde se aktivně podílel na pomlouvačné kampani, očerňující především Pavla Tigrida, Jiřího Pelikána a další osobnosti českého exilu.

Součástí této kampaně byl i třídílný pořad odvysílaný Československým rozhlasem, ve kterém byly použity nelegálně získané nahrávky z odposlechu pařížské kanceláře Pavla Tigrida. Byl z toho mezinárodní skandál.

Pro Hodice ale začala smutná léta: Státní bezpečnost jej už využít nemohla, ale našla mu aspoň práci a byt. Hodic byl ale poměry v husákovském Československu rozčarován, a chyběli mu vídeňští přátelé.

„Snil o návratu do oficiálních struktur, ze kterých byl vyloučen po roce 1968. Protože přesvědčením byl dál levicově orientovaný. Byla to ale čirá iluze,“ říká historik Prokop Tomek, který v pořadu o Josefu Hodicovi hovoří.

Víc si poslechněte v pořadu Portréty. Připravil David Hertl.