Jordánsko ve střetu kultur

Jedná se především o spory mezi Izraelem, Palestinci a sousedními Araby, které přinášejí migrace tisíců lidí. Z historického hlediska však nejde o žádnou výjimku! Sídlily zde už biblické národy jako Kanánejci a Amorejci. Jejich sousedé Ammonité založili osadu Ammán, dnešní hlavní město země. Dokonce i Hebrejci pod vedením Mojžíše, Árona a Jozueho vedli svůj migrační proud z Egypta směrem do Země zaslíbené z území dnešního Jordánska, když se předtím nejspíš 40 let pohybovali ve zdejší poušti. Proti Hebrejcům zase bojovali zajordánští Moábité a Edomité. Územím poblíž oblastí "úrodného půlměsíce" a Egypta taky procházelo mnoho armád, které zde zanechaly svůj genetický otisk. Asyřany, Babyloňany a Peršany známe ze Starého zákona, stejně jako Seleukovce, kteří svou moc předávali Římské říši. Místní kmeny byly díky svému postavení na rozhraní úrodné země a pouště schopné zbohatnout i díky nerostům. Ukázku síly své říše, nádhernou Petru ve skalách postavili mocní Nabatejci, kterou objevil až cestovatel Ludwig Burckhardt roku 1812.

Nejzásadnější migrací byl nájezd Arabů z pouště v 7. století. Ti přinesli na toto území islámskou kulturu. Současný vládnoucí rod Hášimovců z Jordánska má být dokonce spřízněný přímo s prorokem Mohamedem! Dodnes mají v zemi absolutní většinu sunnité, je zde ale poměrně dost i křesťanů, především řecko-pravoslavných. Jako jinde na Blízkém východě tu taky žijí Arméni vyhnaní z Turecka, muslimští šíité a drúzové.
Migrace z větší dálky zde nikdy nebyla výjimkou. Když působili křížoví rytíři v Levantě, stavěli si pevnosti a osady i na území Jordánska. Dokonce se tu usazovali osídlenci z Evropy, kteří se později museli islamizovat pod vlivem egyptských Mameluků. Ty v 16. století vyhnali expandující Turci, kteří zde po 400 let budovali moc Osmanské říše. Přímo z Malé Asie sem proto migrovali turečtí pašové, vojáci a úředníci, kteří měli v životě tohoto území nejhlavnější postavení.

Mystické město Petra zapůsobilo na mnoho migrujících kmenů|foto: Fotobanka stock.xchng

1. světová válka a působení známého Lawrence z Arábie vytvořilo z Jordánska mandátní území pod správou Velké Británie. Jordánsko však najednou patřilo do společného státního útvaru se sousední Palestinou, což se mu později stalo osudovým. Mnoho židovských přistěhovalců ale mířilo na území dnešního Izraele a pozdějšího Jordánska už předtím. Války mezi Židy, kteří chtěli mít svou domovinu, a sousedními Araby byly divoké a měnily hranice státu. Palestina byla problémem i pro Jordánsko, protože Izrael dobýval jordánské území velmi dlouhou dobu. Boje přiváděly tisíce Palestinců, kteří mířili nejčastěji právě do Jordánska, kterému až do roku 1967 patřil Západní břeh a východní Jeruzalém.

Na územích za řekou Jordán žije dodnes 200 000 Palestinců v uprchlických táborech, z dalších se už stali asimilovaní Jordánci palestinského původu. Podnět k míru dal roku 1988 král Husejn, který se zřekl Západního břehu ve prospěch Palestinců a Izraele.
Jordánců samotných je dnes přibližně tolik jako Slováků. Takže jejich emigrace do Evropy a USA nikdy nebyla tak početná, alespoň pomineme-li Palestince s jordánským pasem.
Turisticky přitažlivá země taky nemá zásoby ropy, takže se zde příliš ani neusazují cizinci. Migranti se sem dostanou jen občas, hlavně skrze jediný přístup k moři v okolí Akaby u Rudého moře, odkud kdysi skrze moře přišel i Mojžíš.