Johnson odmítá rezignovat a boří tradice britské politické kultury, konstatuje sociolog Štětka
K večírkům v Downing Street, které se konaly za koronavirové uzávěry navzdory tehdy platným restrikcím, vedlo podle dlouho očekávané vyšetřovací zprávy selhání ve vedení britské vlády. Britský premiér Boris Johnson se za to znovu omluvil, rezignovat ale nehodlá. Podle sociologa médií Václava Štětky mu nahrává fakt, že několik měsíců od vypuknutí skandálu už veřejnost zajímají jiná témata.
„Johnsonovi se podařilo to, co jsem naznačoval už v tom lednovém rozhovoru, že pokud mediální pozornost opadne, respektive ji překryjí jiné události, tak má šanci se ve funkci udržet. A zdá se, že jeho vlastní strana je ochotná ho navzdory velmi nelichotivému mediálním obrazu ve funkci podržet.“
Čtěte také
Zatímco pro voliče konzervativců jsou důležitější jiná témata a jsou ochotni excesy přehlížet, britská veřejnost jako celek podle průzkumů jednání premiéra a dalších lidí z Downing Street odsuzuje. Dvě třetiny si myslí, že by předseda vlády měl rezignovat.
Štětka zároveň připomíná, že k některým sankcím už došlo. Policie například pokutovala několik desítek konkrétních osob, které se účastnily večírků, včetně Borise Johnsona a jeho manželky nebo dalších vysoce postavených politiků a vládních činitelů.
Rozdělená společnost
Celá kauza podle něj ukazuje na tradiční rozdělení britských médiích na ta, která straní vládním konzervativcům, případně opozičním labouristům a liberálním demokratům.
Čtěte také
Konzervativní časopis Spectator dokonce argumentuje tím, že je dobře, že premiér pravidla porušoval, protože byla od začátku špatná a rozumný člověk je nemohl brát vážně. Jiné deníky jako The Sun nebo Daily Mail, byly zpočátku velmi kritické, nyní to už ale nepozorujeme.
„Johnsonovi velmi nahrála do karet zahraničně-politická situace. Válka na Ukrajině minimálně dočasně přebila domácí problémy a posílila premiérovu popularitu jako lídra v době krize. Jistě pomohl i razantní postoj vlády, která od začátku patřila k nejhlasitějším kritikům Ruska a podporovatelům Ukrajiny,“ shrnuje.
Přesto ale Johnson nedosáhl žádného zásadního zvratu ve veřejném mínění, které je stále většinově proti němu. Jak ovšem Štětka dodává, z hlediska jeho politického přežití to nemusí nic znamenat.
„Dosud když vypukl nějaký skandál a veřejné mínění se stavělo jasně proti nějakému politikovi, tak ten rezignoval. To byla tradice a dobrý zvyk na britské mediální i politické scéně, indikátor vyspělosti politické kultury. Johnson se tomuto vzbouřil a postavil si hlavu. Zatím mu tato strategie vychází,“ konstatuje sociolog médií z univerzity v Loughsborough.
Proč z celé kauzy nedokáží těžit opoziční labouristé? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
Související
-
Jan Jůn: Mohla by Británie dostát závazku premiéra bránit Skandinávii v případě ruské agrese?
Dosud neutrální Finsko a Švédsko hodlají už během těchto dní ohlásit žádost o vstup do Severoatlantické aliance. Rozhodnutí obou zemí se Moskvě hrubě nelíbí.
-
Jan Jůn: Británie – vzpoura vládních poslanců během cesty premiéra do Indie přiblížila jeho odchod
Britský premiér Boris Johnson trávil závěr uplynulého týdne v Indii a určitě si zařadí do fotoalba poněkud komické snímky svého pózování v turbanu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
