Jan Jůn: Mohla by Británie dostát závazku premiéra bránit Skandinávii v případě ruské agrese?
Dosud neutrální Finsko a Švédsko hodlají už během těchto dní ohlásit žádost o vstup do Severoatlantické aliance. Rozhodnutí obou zemí se Moskvě hrubě nelíbí, i když to vpádem do nezávislé Ukrajiny sama – podle finského prezidenta Sauliho Niinistöa – přímo způsobila.
Britský premiér Boris Johnson se během návštěvy obou zemí v uplynulém týdnu – a podepsání dohod o spolupráci v obraně s jejich premiérkami – nechal slyšet, že dokud nedojde ke schválení členství obou zemí v Alianci, Británie bude Švédsko a Finsko bránit proti případné ruské agresi.
Čtěte také
Johnson dodal, že podepsané dohody posílí evropskou obranu na celé generace a nepovažuje je za pouhé dočasné řešení. Půjde o nasazení letectva a námořnictva, jehož dvě vojenská plavidla patrolují Baltské moře, a tanky Challenger 2 se už účastnily manévrů „Arrow“ nedávno – a to bude podle zdrojů deníku The Times pokračovat během léta. Obě země jsou navíc už dlouho „partnery“ NATO.
O tom, že by k ruské agresi mohlo dojít, svědčí mezi jiným i výrok Alexeje Žuravljova, místopředsedy obranného výboru ruské Dumy, že Finsku – „které vděčí Rusku za nezávislost“ – NATO nepomůže, protože by mohlo být raketou Satan 2 s nukleární náloží „kompletně zničeno během deseti sekund“.
Bojeschopná armáda
Otázkou ovšem je, jestli by Británie sama mohla opravdu dostát závazku premiéra Borise Johnsona ještě před vstupem Skandinávců do Aliance, a tedy bez společné akce s jejími členskými zeměmi podle článku 5 atlantické dohody.
Čtěte také
Premiér Johnson byl za závazek „pochválen“ médii obou zemí, ale britská média se obávají, že tak vypustil z láhve džina pochyb o stavu britských ozbrojených sil a možného rozkolu v Konzervativní straně. Řada jejích poslanců se totiž domnívá, že je nejdříve nutné zrušit plánované snížení výdajů na armádu a škrty v počtech vojáků.
Šlo by o snížení obranného rozpočtu o téměř osm procent a ohledně počtu vojáků o 10 tisíc do roku 2024 a dalších 2500 do roku 2030, po každoročním snižování po minulou dekádu. Celkový počet vojáků by tak byl snížen na 72500 do roku 2025 – tedy nejméně za posledních 200 let, nemluvě o úbytku počtu torpédoborců, vrtulníků a další výzbroje. Vojenští plánovači sice tvrdí, že ztrátu nahradí drony a prostředky elektronického způsobu boje, ale někteří poslanci tvrdí, že armáda už nebude bojeschopná.
Zrušení plánovaných škrtů požaduje i ministr obrany Ben Wallace a několik dalších ministrů, zatímco premiér a ministr financí Rishi Sunak škrty hájí. Prý kvůli nebezpečí dalšího zadlužování země po covidu a brexitu a rostoucí inflaci. Nejnovější výše růstu hospodářství byla podle statistiků minus 0,1 procenta v březnu a navíc hrozí obchodní válka s Unií kvůli Severoirskému protokolu.
Na pozadí těchto faktů je bojeschopnost britské armády ohrožena dokonce i bez slíbené pomoci Skandinávii a uvidíme tedy, jak vláda situaci vyřeší.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
