Jan Fingerland: Co nás může naučit výpadek elektřiny

5. červenec 2025

České země v pátek postihl výpadek proudu. Byly samozřejmě doby, kdy žádný proud nebyl, a také byly doby, kdy proud vypadával každou chvilku – i když někdy jen v jednom bytě, domě nebo ulici. Na nespolehlivost těchto vymožeností, a to i větším měřítku, si ale možná budeme muset zvykat.

Během práce zhasly mě i kolegům obrazovky počítačů. Jak se ukázalo, nebyl to problém budovy Českého rozhlasu, ale mnohem širší výpadek, který měl své komické, ale i mrazivější podoby.

Čtěte také

Vyšel jsem na václavské náměstí, kde se procházeli turisté, divili se, proč nejede tramvaj, a proč si zmrzlinu mohou koupit jen za hotové. Jestli všudypřítomné houkačky sanitek souvisely se situací, nebo ne, bylo těžké určit, ale najednou zněly mnohem zlověstněji než obvykle. 

Vzhledem k událostem posledních let ani obyvatele našich celkem poklidných a blahobytných krajů nemohlo nenapadnout, že příslovečná slupka civilizace není zas tak tlustá, a že instituce a systémy, o které se opírá náš život, nejsou neprůstřelné. 

Obrat k realismu 

Prvních polistopadových třicet let jsme se soustředili na zvyšování své spotřeby a komfortu, a vzhledem k desítkám let stráveným v takzvané „ekonomice nedostatku“ to bylo lidsky zcela pochopitelné. Vynakládali jsme ale úsilí i peníze i na ušlechtilejší věci, třeba budování demokracie a zlepšování životního prostředí. Pokroky v této oblasti nejsou zanedbatelné. 

Zatímco ale války 90. let na Balkáně, případně i na Kavkaze, natož jinde, vypadaly jako něco vzdáleného, a možná i okupace Krymu roku 2014, ruský útok na Ukrajinu z roku 2023 nám připomněl už docela důrazně, že náš život se neodehrává v kapsli, jaksi mimo dějiny. 

Čtěte také

Byly tu i jiné signály. Třeba COVID, který narušil zavedené životní způsoby, i když vzhledem k nejčernějším možným scénářům neproběhla epidemie tak strašlivě. I pouhé zablokování Suezu na jaře roku 2021 ukázalo, jak křehké jsou některé věci v našich - prosperitou a technologií - zdánlivě dostatečně vyztužených životech. 

Je příznačné, že stejné věci, které nám pomáhaly, třeba internet nebo globalizace obchodu, dokázaly po malém pootočení parametrů věci naopak změnit ve velmi zranitelnou soustavu.

Co bylo příčinou několikahodinového výpadku proudu, v tuto chvíli  není jasné – jestli nedokonalost přenosové soustavy, přetížení kvůli solární energii, nebo třeba kybernetický útok na uzlové body energetiky. Ten už si dnes dokážeme také představit jako něco reálného i v našich poměrech. 

Investice do klidu 

Je zřejmé, že stát, obce i jednotlivce čeká éra investic do odolnosti a nezávislosti, a to v celé řadě oblastí. To něco stojí, protože každá koruna tímto směrem nepůjde na zase jiné účely, které se zdají být naléhavější, třeba politicky.  Lidská vynalézavost je obrovská, ale složitost moderní ekonomiky i správy také obrovsky narostla, a dnes víme, že žádná křivka neroste do nebe. 

Čtěte také

Během svého pobytu ve Švédsku jsem se setkal s tím, že stát i ve velmi mírových dobách lidi připravuje na extrémní situace, včetně vydávání brožury nazvané „Když přijde válka“.

Švédové, ale i další severské národy, věří, že nejde o vyvolávání paniky, ale naopak zabránění panice v případě, že se něco stane – nemusí jít o válku, ale i povodně, hromadné havárie, nebo třeba právě výpadek elektřiny. Řídí se starou římskou zásadou „být předem varován znamená být lépe připraven“. 

Jan Fingerland, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus

U nás podobnou brožuru na konec léta chystá ministerstvo vnitra. Debata pod internetovým článkem o této iniciativě je plná výlevů na téma „vláda zase straší válkou“. V tomto smyslu je výpadek proudu, při kterém se snad nikomu nic hrozného nestalo, celkem užitečnou připomínkou, že věci nejsou vždycky takové, jaké je chceme, ale jak se doopravdy dějí.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

    Václav Žmolík, moderátor

    tajuplny_ostrov.jpg

    Tajuplný ostrov

    Koupit

    Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.