Jižní Korea odmítá řešit otázku lidí zavlečených do KLDR. Zbabělost, stěžuje si syn oběti

kldr_2_170620-191814_jra.jpg

Když Hwang Won v roce 1969 nastoupil v Jižní Koreji do letadla ke krátkému vnitrostátnímu letu, netušil, že se změní v cestu, která dodnes nebude mít konce. Letoun byl totiž unesen do stalinistické Severní Koreje a osud uneseného zůstává obestřen tajemstvím, rozepisuje se britský týdeník Sunday Times.

Po bezmála padesáti letech od zavlečení Hwanga vede urputný boj za záchranu otce jeho syn. Přitom ho vůbec nezná – v době únosu mu byly jen dva roky. Ani nynější diplomatická a vyjednávací smršť ale nedává aktivistovi velkou naději.

Syn nezvěstného Hwang In-čol se přitom dopisem obrátil na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Doufá, že průlom by mohl přinést úterní summit v Singapuru. Dopis podle ostrovního nedělníku představuje poslední a poměrně odvážný pokus zvrátit vleklou a zatím beznadějnou kampaň. Ale reálné naděje na průlom jsou mizivé.

Zůstali dobrovolně

Trumpovi jde především o to, vyřešit severokorejský jaderný arzenál. Dokonce i vláda v Soulu se bojí, že by summit mohl skončit neúspěchem, pokud by jihokorejská strana začala příliš připomínat osudy Hwanga i stovek dalších Jihokorejců unesených na sever. „Naše vlastní země nás zrazuje. Nechce otevírat téma tolik citlivé pro Severní Koreu,“ stěžuje si Hwang In-čol.

Zemřel americký voják, který zběhl do KLDR. Propuštěn byl po čtyřiceti letech

03324268.jpeg

Britská BBC přináší příběh Charlese Jenkinse, bývalého amerického vojáka, který kdysi utekl do Severní Koreje a téměř 40 let byl jejím vězněm. Jenkins teď ve svých 77 letech zemřel v Japonsku, kde žil s rodinou od svého propuštění v roce 2004.

Podle něj je to zbabělost. „Musím se hodně držet, jinak bych vybuchl a řekl nahlas, co si o naší vládě myslím,“ dodává syn uneseného. Jeho otec pracoval jako televizní hlasatel. Osudným se mu stal let s Korean Airlines, který v prosinci 1969 unesl agent KLDR.

Následovaly obrovské protesty v Soulu. A když se přidala i kritika ze strany mezinárodního společenství, Pchjongjang pod tlakem slíbil návrat všech padesáti lidí na palubě. Domů ale přicestovalo jen 39 z nich, a to až poté, co byli podrobeni brutálnímu vymývání mozků a indoktrinačním lekcím, popisují Sunday Times.

Severní Korea odjakživa trvá na tom, že zbývajících 11 lidí, tedy čtyři členové posádky a sedm cestujících včetně Hwang Wona, se dobrovolně rozhodlo setrvat. Ve skutečnosti režim cynicky unášel Jihokorejce a často i Japonce, které bezohledně využíval ke svým účelům.

Krůček od útěku

Ze střípků informací se postupně podařilo zjistit, že Hwang starší by zaměstnán v severokorejské propagandistické televizi. „Co je to za režim, když klidně rozbije rodinu jen proto, že se mu hodí nějaký rukojmí? Přinesli nám jen bolest a smutek,“ podotýká Hwang In-čol.

Dlouhá tři desetiletí neslyšel o otci ani slovo. V roce 2001 se ale jedna letuška z uneseného letadla stala součástí výměny rodinných příslušníků mezi Severem a Jihem. V Soulu pak oznámila, že se uneseným „daří dobře“.

V roce 2013 Hwang In-čol ztratil trpělivost a zařídil otci tajné převezení do Číny s pomocí malého člunu. Unesený se prý dostavil do přístavu a čekal na plavidlo. Nešťastnou shodou okolností ale Pchjongjang právě provedl jaderný test a naráz úplně zrušil lodní dopravu. „Bolest byla o to větší, že jsme byli pouhý krůček od cíle,“ říká Hwang mladší.

Času ubývá

V dalších letech dělal vše pro to, aby udržoval otcův osud ve všeobecném povědomí. Zahájil kampaň s názvem Vraťte mi otce domů, a minulý měsíc na oslavu jihokorejského Dne rodičů zveřejnil černobílé snímky, na nichž ho otec drží v náručí. „Je to to poslední, co mi po něm zbylo, poslední pouto k němu. Ta fotka mi přináší útěchu a radost, ale také velké utrpení,“ vysvětluje Hwang In-čol.

S velmi smíšenými pocity sledoval, jak Donald Trump nedávno vítá doma tři rukojmí vrácené Pchjongjangem. Minulý týden se navíc v rámci zlepšování vztahů obě Koreje dohodly, že po tříleté pauze opět rozjedou program sjednocování rozdělených rodin.

Pro potomky Hwang Wona to ale nejsou žádné nadějné signály. Sever o jejich otci neprozradil vůbec nic. Hwang In-čol říká, že se rozhodl věřit, že jeho otec žije, dokud jej fakta nepřesvědčí o opaku. Otci by nyní bylo 81 let. Jeho manželka je ale hospitalizována s Alzheimerovou chorobou a svého muže by už nepoznala. Pro Hwang In-čola je to trpká připomínka, jek rychle a nenávratně ubíhá čas, upozorňují Sunday Times.

Spustit audio
autor: Rostislav Matulík

Související