Jiří Stránský: To zvláštní slovo advent

12. prosinec 2014
Glosa

Dobrý den. Než se tohle slovo pokusím uchopit, potěžkat, ne-li k němu přivonět, musím říct kratičký příběh.

Do zavírajících se dveří dvaadvacítky vpadli dva kluci – odhadoval jsem, že snad dvanáctiletí. Vzápětí se První zeptal Druhého: „Kam jdem nakupovat? A kolik z vašich vypadlo?“ Druhý byl viditelně naštvaný: „Skoro nic – táta mi, vole, řekl, že se s mamkou rozhodli, vole, že letos budou Vánoce fakt adventní, vole.“

První moc nechápal: „Adventní? Co je to, vole?“ Druhý nejistě vysvětlil: „Šel jsem za naší babčou, ta mi řekla, že je to čekání na Ježíška… vole. Čtyři adventní neděle, vole…“

„No jasně, vole, už vím!“ První najednou vypadal spokojeně: „Naše babka zase říká, vole, že kdo se nepostí, neuvidí na Štědrej večír zlatý prasátko, vole… Parkrát jsem se postil, vole, a stejně jsem žádný neviděl… Jenže když jsem po fotrovi chtěl vysvětlení, vole, řekl, vole, že advent je odříkání… vole. A to se tejká i utrácení…“

„Tý volééé,“ pronesl Druhý při vystupování.

Jak to teda je s tím adventem? Či spíš s odříkáním? No… Skoro se mi chce říct, že legrační. Překlad latinského adventu do češtiny není odříkání, ale přicházení. Radši vynechme tvar slova, abychom se nezapletli - latina teď moc nefrčí – umí ji jen kněží, lékaři a vědci, pro které je dodnes latina jediným neměnícím se dorozumívacím jazykem – české názvy kytiček jsou sice nádherné, ale ostatním jazykům k ničemu.

Ono přicházení znamená narození Ježíška. Které kdysi křesťané vítali jediným možným způsobem. Ano prosím: nejdřív odříkáním. Půstem. Střídmostí ve všem, a nejen v jídle. Ukázat sobě i okolí, že můj půst je výrazem pochopení onoho Příchodu. Jejž potvrdíme oním betlémským přinášením darů, oním obdarováním pocházejícím z odříkání. A jsme u toho.

Jsem takový fosil, že si pamatuju První republiku, i vlastní nechuť k pátečnímu půstu. Taky ale škudlení penízků na dárky. Taky si ale pamatuju, že každý tlusťoch byl veliká rarita. Teď je takovou raritou každý, kdo může na svou duši prohlásit, že se nenechal zmámit ani jednou reklamou, ani jednou přesvícenou výlohou a navzájem se přehlušujícími tisíci hlasy téhož zlatého slavíka zpívajícího tutéž koledu. A kdo měl už v létě seznam vánočních dárků.

Hezké Vánoce a poklidné nakupování dárků.

autor: Jiří Stránský
Spustit audio