Jiří Pehe: Vstup do NATO před 20 lety byl historický milník

NATO (ilustrační foto)
NATO (ilustrační foto)

Ministři zahraničí České republiky, Maďarska a Polska předali 12. března 1999 americké ministryni zahraničí Madeleine Albrightové v americkém Independence ratifikační listiny.

Jejich země se tak staly prvními postkomunistickými státy, které po pádu železné opony vstoupily do Severoatlantické aliance.

Jan Fingerland: Báječná léta se Severoatlantickou aliancí

Premiér Andrej Babiš a ministr obrany Lubomír Metnar se sešli s českými vojáky ve Varšavě při oslavách 20. výročí vstupu Česka, Polska a Maďarska do NATO

Věci často vypadají rozdílně podle toho, odkud se díváme. Naše členství v NATO vypadá jinak tady a teď, a jinak při hypotetickém pohledu z roku 1989, 1992, nebo ze současné Ukrajiny.

Ač se to dnes jeví jako logické vyústění tehdy deklarovaných snah bývalých komunistických zemí o návrat do Evropy a obecněji na Západ, cesta do NATO nebyla úplně samozřejmá.

Nejenže musela být nejprve rozpuštěna Varšavská smlouva, což se stalo 25. února 1991, přičemž poslední sovětské jednotky opustily československé území až v červnu téhož roku, ale bylo také třeba si ujasnit, jak by měla vypadat budoucí bezpečnostní architektura v Evropě.

Václav Havel se původně klonil k nějakému novému bezpečnostnímu systému, který dokonce v podobě společné přeměny NATO a Varšavské smlouvy navrhl na parlamentním zasedání Rady Evropy ve Štrasburku v květnu 1990.

Nejúspěšnější mezinárodní projekt naší země

Lída Rakušanová: Obranné závazky jako kšeft

Vozidlo BVP-2 české armády

Bylo to ještě v atmosféře revolučního nadšení po pádu železné opony, kdy se prezident Václav Havel a ministr zahraničí Jiří Dienstbier vrátili z Moskvy.

Ale tuto myšlenku rychle opustil, a už v listopadu 1990 získalo Československo status přidruženého delegáta NATO. V dubnu 1991 pak byla Československu nabídnuta účast v Severoatlantickém shromáždění, což byl konzultativní orgán Aliance.

Na zasedání NATO v Římě v listopadu 1991 pak byla vytvořena Rada pro spolupráci, která se stala základem pro dialog mezi NATO a zeměmi střední Evropy. V lednu 1994 pak vznikla v podobě Partnerství pro mír platforma pro ještě užší spolupráci.

V roce 1995 schválilo NATO studii o svém rozšíření o země sdružené v Partnerství pro mír a v roce 1996 americký prezident Bill Clinton navrhl, aby se NATO rozšířilo při 50. výročí svého založení v roce 1999. V červenci 1997 pak summit NATO v Madridu rozhodl, že se Aliance rozšíří v první vlně o Polsko, Maďarsko a Českou republiku.

Vondra: I díky tomu, že jsme 20 let členy NATO, patříme mezi nejbezpečnější země na světě

Alexandr Vondra

Před 20 lety vstoupilo Česko do Severoatlantické aliance. Výročí provázejí jak oslavy, tak diskuze. Jsme dnes nedílnou součástí západního společenství a platným členem Aliance? A bylo by lepší, kdyby vojenské operace NATO podléhaly schválení Rady bezpečnosti OSN?

Vláda Josefa Tošovského rozhodla o přistoupení k NATO 21. ledna 1998, Poslanecká sněmovna a Senát pak vstup ratifikovali v dubnu téhož roku. Zároveň začal probíhat proces ratifikace ve všech dosavadních členských zemích. Po oficiálním vstupu v březnu 1999 se Česká republika zúčastnila jako člen prvního summitu NATO ve Washingtonu v květnu 1999.

Tomu ovšem předcházela první zatěžkávací zkouška, když se NATO několik týdnů po vstupu naší země rozhodlo bombardovat bývalou Jugoslávii, aby ji donutilo ukončit konflikt v Kosovu. Jak tehdejší premiér Miloš Zeman, tak předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus byli spolu s řadou dalších českých politiků k tomuto kroku silně kritičtí.

Rusko je potenciální hrozba. NATO nikoho nenutí, aby se stal členem, říká Petr Pavel

Armádní generál Petr Pavel

Po smrti tří českých vojáků drtivá většina politické reprezentace podpořila naše setrvání v zahraničích misích. Přesto ale někteří politici tyto mise zpochybňují. Jaké zájmy má v Afghánistánu Česká republika?

Později už Česká republika nebyla s podobným dilematem konfrontována. Její vojáci se stali platnými členy zahraničních vojenských misí organizovaných pod záštitou NATO, česká armáda se jako celek i s přispěním Aliance výrazně zprofesionalizovala.

Navzdory odporu některých stran z řad krajní levice a pravice k členství v NATO i proruským náladám v části politického establishmentu, zůstává Česká republika pevnou a platnou součástí Aliance.

Shodou náhod předchází 20. výročí vstupu do NATO jen o tři dny 80. výročí okupace Československa nacistickým Německem. K ní došlo i kvůli slabosti tehdejších vojenských spojenectví, založených na spolupráci s konkrétními zeměmi.

Jiří Pehe

NATO je naopak založeno na myšlence kolektivní obrany, která se zatím bezesporu osvědčila. Vedle členství v Evropské unii, kam Česká republika vstoupila pět let po vstupu do NATO, je členství v této Alianci jednoznačně nejúspěšnějším mezinárodním projektem naší země od doby, kdy v roce 1918 vzniklo Československo jako nezávislý stát.