Vondra: I díky tomu, že jsme 20 let členy NATO, patříme mezi nejbezpečnější země na světě
Před 20 lety vstoupilo Česko do Severoatlantické aliance. Výročí provázejí jak oslavy, tak diskuze. Jsme dnes nedílnou součástí západního společenství a platným členem Aliance? A bylo by lepší, kdyby vojenské operace NATO podléhaly schválení Rady bezpečnosti OSN?
„Bylo by vhodné, kdyby vojenské akce NATO měly mandát Rady bezpečnosti OSN. Není to nutnost, ale velmi bychom to uvítali,“ uvedl v pořadu Pro a proti bývalý ministr zahraničí a bývalý předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan.
Ten také uznal, že by nutnost mandátu OSN akceschopnost NATO omezovala. „Ale Aliance se vždy snažila mandát získat. Někdy se to nepodařilo, například ve vojenské akci, která následovala jen týden po našem vstupu, tedy při bombardování bývalé Jugoslávie.“
Ochrana členských států by měla být prvořadým zájmem Aliance... Kolektivní obrana jakéhokoliv členského státu je naprosto legitimní. Ale rozhodně si nemyslím, že v tuto chvíli hrozí členským státům ozbrojený konflikt... Neměli bychom zdůrazňovat, že takové nebezpečí tu je, protože to vyvolává atmosféru strachu, což není vhodné.
Jan Kavan
Bývalý diplomat připomněl, že OSN udělilo mandát k akci v Libyi. „Tento mandát ale NATO překročilo, takže zbytek akce, který pak vedl až k zavraždění Kaddáfího, nepovažuji za vhodný.“
„Vojenské operace bez mandátu OSN nejsou legální, ale mohou být legitimní, pokud jsou důvody závažné... Řada západních politologů došla k názoru, že bombardování bývalé Jugoslávie nebylo legitimní, protože se neprokázaly předložené argumenty, stejně jako zbraně hromadného ničení v Iráku,“ konstatoval Jan Kavan.
Východní křídlo Aliance není dostatečně chráněno
„Jsou dva modely: jedním je sebeobrana člena Aliance, kdy nepotřebujeme mandát. Pokud ale jako NATO chceme zasahovat v nečlenské zemi, tak je mandát vždy vítán,“ soudí bývalý velvyslanec v USA Alexandr Vondra.
Podle něj jsou ale případy, kdy je nutné jednat, i když všichni svůj souhlas nedají. „Ale má cenu vždy o mandát OSN usilovat a tak tomu v minulých 20 letech vždy bylo.“
Vojenské akce minulých dekád už nejsou v popředí Severoatlantické aliance. Ta soustředí úsilí na posílení obrany členských států. To byl důsledek anexe Krymu a krize na Ukrajině, protože začaly panovat obavy o bezpečnost baltských států nebo Polska. To dnes konzumuje více úsilí Aliance než zahraniční mise... Východní křídlo dnes není dostatečně chráněno.
Alexandr Vondra
Bývalý velvyslanec připomněl rozdíl mezi legitimitou a legalitou akcí NATO. „Můžete mít akci, která není legální, protože nemá patřičný mandát, ale takové akce jsou dnes z hlediska NATO skončené. Teď je třeba se dívat dopředu.“
„I díky tomu, že jsme členy Aliance už 20 let, jsme řazeni mezi deset nejbezpečnějších zemí na světě. Rozhodně naše členství v NATO nezvyšuje někde napětí nebo riziko konfliktu v Evropě,“ chválil dvě české alianční dekády Alexandr Vondra.
Související
-
Petr Pavel: Angažmá NATO mimo její mandát by vyvolalo otázky po legitimitě
Co říká bývalý šéf Vojenského výboru NATO generál Patr Pavel na konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou u Kerčského průlivu?
-
Pokud padne Ukrajina, je v ohrožení celá Evropa. EU a země NATO by měly konat, říká expert na Krym
Je rusko-ukrajinský námořní incident v Kerčském průlivu opravdu jen věcí těchto dvou zemí, jak tvrdil americký prezident, nebo by z toho mohl být ozbrojený konflikt?
-
Pavel Bělobrádek: Být v NATO je otázka kolektivní bezpečnosti
„Jaký příběh nebo událost vás v posledním století nejvíce inspirovala?“ Jedna otázka, sto osobností českého národa. Poslechněte si reakci předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.