Jiří Pehe: V boji s koronavirem selhávají země, které vedou mužští populisté

Všichni tito politici jsou muži: americký prezident Donald Trump, brazilský prezident Jair Bolsonaro, ruský prezident Vladimír Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron, španělský premiér Pedro Sanchéz, italský premiér Giuseppe Conti a britský premiér Boris Johnson.

Čtěte také

Spojené státy pod vedením Trumpa opravdu opouští WHO, Biden už mluví o návratu, píší USA Today

V dolní části tabla jsou podobenky političek, jejichž země naopak zvládly boj s koronavirem na výbornou: německá kancléřka Angela Merkelová, tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen, novozélandská premiérka Jacinda Ardernová, dánská premiérka Mette Frederiksenová, finská premiérka Sanna Marinová, norská premiérka Erna Solbergová a islandská premiérka Katrín Jakobsdóttirová.

Leckdo může namítnout, že jde o nemístné zjednodušení. A v několika ohledech se o zjednodušení opravdu jedná.

Existuje kupříkladu i řada zemí, které zvládly zdravotnickou fázi boje s koronavirem velmi dobře a v jejichž čele přitom stojí muži. Lze také namítnout, že nejméně tři politici na zmíněném tablu – francouzský prezident a premiéři Itálie a Španělska – sice stojí v čele zemí, které nezachytily nástup pandemie, ale později si počínali kompetentně, takže pandemie je v jejich zemích momentálně pod kontrolou.

Přerostlá ega

Čtěte také

Gita Zbavitelová: Jak na koronavirus? Vodkou, traktory, drogami či vírou?

Společným jmenovatelem zemí, kde se koronavirem nakazily velké počty lidí, mnoho jich zemřelo a v nichž pandemie ještě zdaleka není pod kontrolou ani nyní, tedy není skutečnost, že v jejich čele stojí muži, ale že je vedou populisté a diktátoři s rozměrnými egy. K zamyšlení se spíše nabízí, proč všichni tito populisté a diktátoři jsou muži.

To, že si v krizi počínají špatně zejména země, v jejichž čele stojí populisté a autokraté, podtrhuje i skutečnost, že existuje ještě několik dalších zemí, ve kterých je situace špatná až katastrofální, přičemž v jejichž čele stojí populisté uhnětení z podobného těsta jako třeba Trump nebo Bolsonaro.

Jejich obrázky se na zmíněné tablo nevešly, ale lze zmínit třeba mexického prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora, indického premiéra Narenda Modiho nebo filipínského prezidenta Rodriga Duterteho. Anebo některé diktatury, jako je Irán, který řídí ajatolláhové. Na samotném počátku krize selhala i komunistická Čína, která svým utajováním informací a pomalou reakcí notně napomohla k rozšíření viru do celého světa.

Umírněné političky

Navzdory těmto upřesněním je nicméně zřejmé, že zmíněné tablo nemíří úplně vedle. Žádná země, v jejímž čele stojí politička, totiž v boji s koronavirem neselhala. Všechny tyto země daly na rady expertů a uměřenost, nebouchalo se zbytečně pěstí do stolu, jejich vlády nezpochybňovaly vážnost nákazy ani přijatá expertní řešení. Bojovalo se o zdraví a životy obyvatel spíše než o politické body.

Jak už bylo řečeno, v obecnější rovině stojí spíše za zamyšlení, proč jsou dnes nacionálně-populističtí lídři po celém světě jen muži. Jedinou světově známou nacionalistickou populistkou je Francouzka Marine le Penová, která ale zatím nedosáhla na nejvyšší posty v zemi.

Nelze samozřejmě pominout skutečnost, že všechny zmíněné političky, jejichž země v boji s koronavirem uspěly, vládnou v zemích s obecně vysokou mírou důvěry v instituce a vyspělými kulturami právního státu i demokratického vládnutí, což ke zvládnutí krize jistě přispělo.

Jiří Pehe, ředitel New York University v Praze a politický analytik|foto:Tomáš Roček,Český rozhlas

Ale i když zevšeobecňování je vždy riskantní, nelze si zároveň nevšimnout, že všichni nacionální populisté od Trumpa až po Bolsonara, jakož i různí diktátoři, se vyznačují nemalou dávkou arogance, zálibou v silových řešeních i nadměrnými egy. A nelze si nevšimnout, že u ženských političek je tyto charakteristiky těžké hledat, což se v krizi, jakou je pandemie nemoci covid-19, osvědčilo.

Asi tak není úplně od věci nápis, kterým je zmíněné tablo uvozeno: Možná svět potřebuje více žen ve vedení.

Autor působí na New York University Prague