Jiří Pehe: Svět čeká období značné nestability
V příštích měsících budeme svědky značné nestability, ke které přispěje několik faktorů.
Tím prvním je skutečnost, že zatímco v prvním půlroce pandemie nového koronaviru byla řada států schopná mírnit její ekonomické dopady s pomocí různých záchranných balíků financovaných na dluh, na podzim vypukne v řadě zemí naplno ekonomická krize.
Čtěte také
Dalším faktorem jsou americké prezidentské volby, které mohou vyústit v chaos.
Evropa se k tomu všemu ještě bude muset vypořádat s tím, že se zřejmě nepodaří najít dohodu s Velkou Británii, a to na ekonomických a dalších podmínkách brexitu. A pokud na čas a kvůli vnitřnímu chaosu, ekonomické krizi nebo dalším faktorům, oslabí země, které představují pilíře západní civilizace, je téměř jisté, že se toho pokusí využít Rusko a Čína.
Začínající ekonomická krize je specifická tím, že kvůli globálnímu rozsahu pandemie postihla fakticky celý svět. Všechny vyspělé ekonomiky už zaznamenaly pokles výroby, spotřeby i obchodu. Přičemž až dosud byly dopady pandemie na světové hospodářství mírněny nejrůznějšími finančními injekcemi a programy – mírnící nárůst nezaměstnanosti či neschopnost lidí i firem splácet půjčky.
To se v příštích měsících změní. Protože řada zemí už nebude mít takříkajíc odkud brát. Navíc i bohaté země, jako jsou Spojené státy, nebo společenství bohatých zemí, jako je Evropská unie, začnou i navzdory tomu, že se mohou ještě více zadlužit, pociťovat strukturální dopady krize.
Nárůst ruské agresivity
Nezaměstnanost v USA se už vyšplhala na úroveň Velké hospodářské krize z 30. let minulého století. A snahy americké vlády nastartovat plně ekonomiku i navzdory tomu, že se virus nepodařilo zdaleka dostat pod kontrolu, nejsou zatím úspěšné. Navíc tento postup otevírá dveře druhé vlně pandemie. V Evropě se už mezitím další vlna epidemie začíná rozbíhat, což bude mít další hospodářské dopady.
Čtěte také
Vysoce rizikovým faktorem se stávají i americké prezidentské volby. Polarizace americké společnosti dosáhla bodu, ve kterém hrozí, že vítězství kteréhokoliv ze dvou kandidátů povede k občanským nepokojům.
Současný prezident Donald Trump se, ve světle pro něj nepříznivých volebních preferencí, rozhodl pojmout volební kampaň jako boj o právo a pořádek proti chaosu. Ten údajně působí protesty v řadě mest, a který naplno vypukne, zvítězí-li jeho demokratický soupeř Joe Biden.
Protesty a násilnosti, které vypukly v amerických městech po brutálních zákrocích policie proti Afroameričanům, svými prohlášeními záměrně přiživuje. S tím, že jen on dokáže s pomocí síly nastolit pořádek.
K tomu Trump opakovaně tvrdí, že pokud prohraje, bude to prý jen zásluhou volebních podvodů, a řada expertů tak už začíná spekulovat, že odmítne uznat výsledky voleb.
K násilí a chaosu může ale vést i jeho vítězství, protože demokraté i přední američtí intelektuálové varují, že další čtyři roky jeho vlády mohou vážně poškodit americkou demokracii i dosavadní světový pořádek.
Čtěte také
Navíc kvůli Trumpovým škrtům ve financování americké poštovní služby hrozí, že se nepodaří doručit hlasy, které miliony Američanů, převážně demokratů, pošlou prostřednictvím korespondenční volby. To opět může způsobit, v případě jeho vítězství, nemalou vlnu odporu.
Je zřejmé, že povolební chaos v USA by byl vodou na mlýn zejména Rusku Vladimira Putina. To se podle posledních zpráv amerických tajných služeb už opět snaží předvolební situaci v USA ovlivňovat.
Je otázkou, do jaké míry by byly oslabené Spojené státy schopny reagovat, pokud by se Putin pokusil v některých částech světa, zejména pak v postsovětském prostoru, o akce podobné těm, kterých jsme byli před několika lety svědky na Ukrajině nebo v Sýrii.
Ani Evropa není na případný nárůst ruské agresivity připravená. Navíc, jak už bylo řečeno, už beztak špatnou hospodářskou situaci v zemích Evropské unie může zhoršit brexit bez dohody.
Není třeba snad ani dodávat, že případné slabosti Evropy i povolebního chaosu v ekonomicky už beztak oslabených USA, se vedle Ruska pokusí využít i Čína, která má stále zřetelněji globální ambice. Příští zhruba rok tak může zásadně změnit geopolitickou situaci ve světě.
Autor působí na New York University Prague
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
