Agresivní politiku Ruska přebírají další země, na vině je i přístup EU a Spojených států, píše EUobserver

Čtěte také

K tomu, že by nový prezident Zelenskyj vyřešil zabetonovaný Donbas nebo Krym, jsem skeptický, říká novinář Pazderka

Zdá se, že i Evropská unie je odhodlaná použít „své páky“ a moc. V praxi je ale v tomto ohledu stydlivá. Čína na jaře přestala používat maskovací taktiku a její diplomacie je teď mnohem bojovnější. Turecko vyslalo své vojáky do Libye. Sice na podporu mezinárodně uznávané vlády, ale Ankara tím porušila zbrojní embargo.  

List EUobserver uvádí ještě několik dalších příkladů a jejich výčet uzavírá komentářem, že podobné praktiky nejsou nic nového. V uplynulé dekádě v nich excelovalo zejména Rusko. Novinkou je, že to teď vypadá, jakoby se k podobné politice uchylovalo čím díl víc mocností. Server uvažuje, zda je možné za to vinit Moskvu. Jistě ne zcela, odpovídá. 

Posouvají Rusové hranice chování?

Na Rusko jde nahlížet jako na viníka do té míry, že roky posouvalo hranice chování, které bylo na mezinárodním poli přijatelné. Není divu, že ruská taktika časem začala přitahovat i jiné státy.

Čtěte také

Alexandr Mitrofanov: Putin doživotně v Kremlu, Navalnyj vyzývá k masovým protestům na podzim

Vlažné reakce Západu na ruskou diplomacii, kybernetickou propagandu a útoky nebo třeba „hrátky“ zpravodajských služeb naučily přihlížející, že když někdo chce napadnout Evropskou unii nebo třeba Spojené státy, rozhodně se u toho nemusí tvářit plaše. 

Na druhé straně je to Evropská unie a jsou to Spojené státy, které Rusku a dalším zemím dovolují hranice přijatelného a nepostižitelného dál posouvat, píše EUobserver. Čím vlažněji Brusel a Washington reagují na agresivní taktiku, tím víc zemí se dostává do pokušení ji použít. Unijní lídři to v teoretické rovině chápou. Zatím se jim ale jejich poznání nepodařilo přetavit do praktické politiky. A dokud se to nepodaří, útoky všeho druhu budou pravděpodobně pokračovat, uzavírá komentátor serveru EUobserever.

Hlasování o soše Hanse Egedeho 

Obyvatelé Grónska hlasují o budoucnosti sochy dánsko-norského misionáře Hanse Egedeho ve městě Nuuk. Jak píše britská BBC, pomník je v sotva 60tisícovém městě kontroverzní, protože ho řada lidí vnímá jako symbol dánského kolonialismu. Grónsko je oficiálně součástí Dánska, má ale širokou autonomii.

Čtěte také

Hlavní město Grónska zakázalo po dobu karantény prodej alkoholu, chce chránit děti před násilím

Egede dorazil ke grónským břehům v 18. století a právě díky němu si Dánsko mohlo oblast připsat na seznam svých tehdejších kolonií. 

Sochy a pomníky připomínající postavy spojené s otroctvím nebo koloniálním obdobím se staly častým terčem vandalů po smrti George Floyda, tedy Afroameričana, který koncem května zemřel při policejním zákroku. Začátkem července někdo počmáral i světoznámou Malou mořskou vílu v Kodani – na jejím podstavci se objevil nápis „rasistická ryba", připomíná BBC.

Radnice grónského města Nuuk vypsala hlasování o osudu sochy Hanse Egedeho v termínu od 3. do 21. července. V době, kdy článek na serveru BBC vyšel, bylo 555 hlasujících pro zachování sochy na jejím současném místě a 324 obyvatel se vyjádřilo pro její odstranění. Po uzavření hlasování bude následovat veřejná debata a až poté místní úřady rozhodnou, co s pomníkem udělají. Závěr má padnout začátkem září, píše BBC.

Celý přehled tisku si poslechněte v audiozáznamu.