Jiří Pehe: Proč je ANO v hledáčku Aliance evropských liberálů a demokratů
Do České republiky přijela před několika dny skupina představitelů Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, která je známá pod zkratkou ALDE. Zkoumala, zda hnutí ANO Andreje Babiše, které je členem skupiny i frakce liberálů Obnova Evropy v Evropském parlamentu, lze ještě stále považovat za liberální politické hnutí.
Aliance evropských liberálů a demokratů se rozhodla zkoumat, jaké hodnoty hnutí ANO v dnešní podobě vlastně zastává poté, co předseda ANO Andrej Babiš navštívil na začátku května setkání nacionalistických a krajně pravicových stran Budapešti, které se konalo pod záštitou maďarského premiéra Viktora Orbána. Rozhodla, že nebude českého expremiéra zvát na svá setkání, dokud se nevyjasní, kde ANO politicky vlastně stojí.
Čtěte také
Během mise ALDE v Praze se místopředseda a stínový premiér ANO Karel Havlíček snažil představitele evropských liberálů přesvědčit, že ANO k nim nadále hodnotově patří. Tvrdil také, že ANO hodlá s ALDE spolupracovat i po volbách do Evropského parlamentu v příštím roce.
Proč chce ale ANO dál zůstat členem ALDE, to je ovšem trochu záhada. Babiš po své neúspěšné kandidatuře na prezidenta oznámil, že jeho hnutí bude do budoucna nacionálně konzervativním politickým subjektem. V tomto kontextu nebyla Babišova cesta do Budapešti jen nějakým politickým úletem, ale promyšleným symbolickým gestem, které mělo ukázat, kde se Babiš cítí politicky doma. Není divu, že ALDE zareagovalo ostrou kritikou.
Taktické rozhodnutí
Evropští liberálové měli problémy s ANO už dříve. Nelíbily se jim postoje Babiše během migrační krize v letech 2015 až 2016 ani konflikty, které měl s evropskými institucemi kvůli svému možnému konfliktu zájmů. Neodhodlali se ale k vyloučení ANO.
Čtěte také
Varování, že ANO není ve skutečnosti žádným liberálním hnutím, ale že si jeho majitel a stvořitel Babiš vybral liberální parketu zcela účelově, bylo a je přitom dost. Ještě před minulými eurovolbami opustili hnutí i proto jeho europoslanci Pavel Telička a Petr Ježek.
V roce 2020 tak učinila i europoslankyně Radka Maxová. Že za ANO už nehodlají kandidovat, oznámily nyní i europoslankyně Dita Charanzová a Martina Dlabajová. Zejména Charanzová patřila mezi významné liberální politiky v EP.
Vadí jim, že zatímco ANO se snaží na evropské scéně i s jejich pomocí vytvářet dojem, že patří k evropským liberálům, doma se už delší dobu prezentuje jinak. Nejprve přešlo na pozice levicového populismu, který má od migrační krize silně nacionalistické podtóny, nyní už rovnou mluví o tom, že je vlastně národně-konzervativním hnutím.
Čtěte také
Důvody tohoto obratu na domácí scéně mohou být čistě taktické: zejména snaha přesvědčit některé konzervativní strany v současné vládní koalici, že by s ANO bylo možné vytvořit po příštích volbách koalici. I kdyby tomu tak bylo, jisté je, že ANO v dnešní podobě má s liberálními postoji jen málo společného.
Jeho setrvání v ALDE se tak jeví spíše jako taktické rozhodnutí. Odejít nebo se nechat vyloučit by mohlo vyvolat před eurovolbami nepříjemné otázky.
Havlíček sice ujišťuje, že ANO chce zůstat členem ALDE i po příštích eurovolbách, ale ANO by se se svou současnou ideovou výbavou, protievropským brbláním a snahami lovit ve vodách radikální pravice lépe vyjímalo kupříkladu ve skupině Evropských konzervativců a reformistů, jejímž členem je Občanská demokratická strana. O možné koalici s ODS po příštích sněmovních volbách by se pak mluvilo mnohem snadněji.
Nedá se ovšem vyloučit, že pokud Babiš včas nezabrzdí svoje námluvy s Orbánem a radikální pravicí, může ANO nakonec skončit ve stejné frakci se stranou maďarského premiéra. Rozhodnutí ALDE Babišovo hnutí ve svých řadách ponechat, nebo ho případně rovnou vyloučit už nic nezmění na tom, že ANO k evropským liberálům fakticky nepatří a míří do jiných politických vod.
Autor působí na New York University Prague
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
