Jiří Leschtina: Vláda nechce Bulovce platit za záložní špitál? Drzost jak vyšitá
Ministerstvo financí odmítá proplatit nemocnici Bulovka téměř devadesát milionů korun, které vydala za polní nemocnici v Letňanech. Tu v říjnu loňského roku zřídila a provozovala na příkaz tehdejšího ministra zdravotnictví Romana Prymuly.
Čtěte také
Resort financí má jasno. „Nemocnice Na Bulovce podepsala smlouvu se společností ABF o pronájmu jejího areálu v Letňanech, proto náklady za polní nemocnici by měla primárně hradit tato nemocnice,“ prohlásil mluvčí ministerstva financí Michal Žůrovec.
Nařízení shora
Podle šéfa nemocnice Jana Kvačka ale ministerstvo zdravotnictví Bulovku postavilo před hotovou věc. A také slíbilo, že stát jí peníze proplatí. „My jsme prostě v pátek odpoledne dostali za úkol, že v neděli přijedou vojáci a my to máme dotáhnout. Během soboty jsme to museli celé zasmluvnit, protože tam v neděli už najížděli s technikou,“ líčí hektické chvíle ředitel Kvaček v rozhovoru pro Český rozhlas.
Čtěte také
Bulovka do toho šla s ujištěním ministerstva zdravotnictví, že armáda dodá personál. Jenže, jak se covid utrhl ze řetězu a v nemocnicích včetně Bulovky přibývali pacienti, veškeré armádní síly, které připadaly v úvahu pro Letňany, se rozptýlily do všech možných zdravotních zařízeních po republice. Už během listopadu bylo jasné, že otevření krizové nemocnice je právě v čase krize kvůli nedostatku personálu v podstatě vyloučené.
Zásadní otázkou tedy není, jestli nouzová nemocnice měla vzniknout. To jde pochopit za situace, kdy panoval všeobecný strach, že naprostá katastrofa je za dveřmi.
Zbytečné otálení
Jestli by něco měli zodpovědní činitelé vysvětlit, tak to, proč provizorní lazaret, požírající desítky milionů z rozpočtu Bulovky, nezlikvidovali hned poté, co bylo jasné, že jeho personální obsazení je vzhledem k vytíženosti lékařů a sester v přeplněných nemocnicích chimérou.
Co je tedy zjevné? Bulovka musela podepsat nadiktovanou smlouvu včetně ceny, která se za pět měsíců vyšplhala na téměř devadesát milionů korun. A na její ukončení přitom neměla žádný vliv. Ačkoliv, jak ředitel Kvaček ve zmíněném rozhovoru uvádí, už od prosince neúspěšně tlačili na uzavření letňanského nemocničního areálu.
Zopakujme si, proč vláda přišla se záložním špitálem. Bylo to v době, kdy prudce narůstal počet pacientů s covidem-19. A odborníci z Ústavu zdravotnických informací a statistik varovali před hrozícím kolapsem nemocnic. Přitom už v půli srpna měla od nich vláda k dispozici statistické modely, ze kterých vyplývalo, že v říjnu bude přibývat okolo deseti tisíc nakažených denně.
A kdyby tehdy premiér populisticky neoddaloval tvrdší opatření kvůli zisku v komunálních volbách, mohl být další průběh pandemie včetně počtu zemřelých méně tragičtější. Stavět provizorní nemocnici by nikoho nenapadlo.
Autor je publicista
Související
-
Po covidu můžete mít pošramocenou psychiku. K nemoci to patří, při problémech vyhledejte pomoc
Nemoc covid-19 může vážně narušit i psychiku člověka. Podle nejnovějších studií se u lidí, co bojovali o život, objevuje dokonce posttraumatický stresový syndrom.
-
Koronafokus: Čím víc příznaků covidu-19, tím je vyšší riziko hospitalizace. Jaké symptomy to jsou?
Horečka, kašel nebo ztráta čichu a chuti jsou známé příznaky onemocnění covid-19. Ale zdaleka nejsou všechny. Jaké další symptomy nemoc má?
-
Postcovidový syndrom, embolie, srdeční arytmie, dušnost, úzkosti. Co trápí pacienty po covidu-19?
Někteří lidé se i po vyléčení z nemoci covid-19 potýkají s dlouhodobými zdravotními potížemi. Co přesně se v lidském těle děje, to lékaři a vědci postupně zkoumají.
