Jiří Leschtina: Vláda nechce Bulovce platit za záložní špitál? Drzost jak vyšitá

Čtěte také

Nikdy nevíte, kdy bude váš blízký potřebovat zdravotní péči kvůli covidu, varuje ředitel nemocnice

Resort financí má jasno. „Nemocnice Na Bulovce podepsala smlouvu se společností ABF o pronájmu jejího areálu v Letňanech, proto náklady za polní nemocnici by měla primárně hradit tato nemocnice,“ prohlásil mluvčí ministerstva financí Michal Žůrovec.

Nařízení shora

Podle šéfa nemocnice Jana Kvačka ale ministerstvo zdravotnictví Bulovku postavilo před hotovou věc. A také slíbilo, že stát jí peníze proplatí. „My jsme prostě v pátek odpoledne dostali za úkol, že v neděli přijedou vojáci a my to máme dotáhnout. Během soboty jsme to museli celé zasmluvnit, protože tam v neděli už najížděli s technikou,“ líčí hektické chvíle ředitel Kvaček v rozhovoru pro Český rozhlas.

Čtěte také

REGION

Polní nemocnice v Letňanech byl od začátku ztracený projekt, říká šéf slánské nemocnice

Bulovka do toho šla s ujištěním ministerstva zdravotnictví, že armáda dodá personál. Jenže, jak se covid utrhl ze řetězu a v nemocnicích včetně Bulovky přibývali pacienti, veškeré armádní síly, které připadaly v úvahu pro Letňany, se rozptýlily do všech možných zdravotních zařízeních po republice. Už během listopadu bylo jasné, že otevření krizové nemocnice je právě v čase krize kvůli nedostatku personálu v podstatě vyloučené.

Zásadní otázkou tedy není, jestli nouzová nemocnice měla vzniknout. To jde pochopit za situace, kdy panoval všeobecný strach, že naprostá katastrofa je za dveřmi.

Zbytečné otálení

Jestli by něco měli zodpovědní činitelé vysvětlit, tak to, proč provizorní lazaret, požírající desítky milionů z rozpočtu Bulovky, nezlikvidovali hned poté, co bylo jasné, že jeho personální obsazení je vzhledem k vytíženosti lékařů a sester v přeplněných nemocnicích chimérou.

Co je tedy zjevné? Bulovka musela podepsat nadiktovanou smlouvu včetně ceny, která se za pět měsíců vyšplhala na téměř devadesát milionů korun. A na její ukončení přitom neměla žádný vliv. Ačkoliv, jak ředitel Kvaček ve zmíněném rozhovoru uvádí, už od prosince neúspěšně tlačili na uzavření letňanského nemocničního areálu.

Zopakujme si, proč vláda přišla se záložním špitálem. Bylo to v době, kdy prudce narůstal počet pacientů s covidem-19. A odborníci z Ústavu zdravotnických informací a statistik varovali před hrozícím kolapsem nemocnic. Přitom už v půli srpna měla od nich vláda k dispozici statistické modely, ze kterých vyplývalo, že v říjnu bude přibývat okolo deseti tisíc nakažených denně.

Jiří Leschtina|foto:Radko Kubičko,Český rozhlas

A kdyby tehdy premiér populisticky neoddaloval tvrdší opatření kvůli zisku v komunálních volbách, mohl být další průběh pandemie včetně počtu zemřelých méně tragičtější. Stavět provizorní nemocnici by nikoho nenapadlo.

Autor je publicista