Jiří Leschtina: Planetární migrace? Neslavná kapitulace ČSSD před Babišem
Novopečený ministr zahraničí Tomáš Petříček dostal od premiéra první zásadní úkol: přijít na vládu s materiálem, na jehož základě by měl ministerský kabinet ustoupit od světového paktu o migraci, schváleného již 190 členskými státy OSN.
Ministr tak učinil a vláda odmítnutí této globální úmluvy schválila. Ministr Petříček tak nejenže podkopal svou pozici v samém počátku vládní mise. Ale znemožnil i předsedu ČSSD Jana Hamáčka, který ještě před několika týdny smysl paktu houževnatě obhajoval.
Jiří Pehe: Proč je odmítnutí globálního paktu o migraci chyba
Vláda rozhodla, že se Česká republika nepřipojí ke globálnímu paktu o migraci, který se chystá přijmout více než 190 zemí celého světa v Maroku na začátku prosince.
Hamáček ve sněmovně mimo jiné připomněl ustanovení paktu, potvrzující svrchované právo států řídit si migrační politiku podle vlastní vůle. A také ujistil zákonodárce, že „dojednaný text odpovídá tomu, co naše země prosazovala“.
Jen pár dní na to se ale od Hamáčkova nástupce v čele rezortu zahraničí dozvídáme, že při jednání o úmluvě nebyly akceptovány všechny české výhrady. Jak si vysvětlit totální přemet sociálních demokratů?
Ten především nastal až poté, co úmluvu odmítl premiér Babiš, který se nikdy předtím k paktu, dojednávaném po tři roky, nevyjadřoval. Pro premiéra je nepřijatelné - jak řekl polskému deníku Gazeta Prawna - „že budeme mít nějaké povinnosti spojené s přijímáním uprchlíků“.
Pštrosí politika českého premiéra
Skutečnost je ale taková, že tato dohoda, usilující o globální pohled na migraci, je plná obecných formulací, není právně vynutitelná a státy k ničemu nezavazuje. Je přitom pozoruhodné, jak Babiš přejímá mýty a nepravdy konspiračních webů, líčících nezávaznou úmluvu jako celosvětový zákon, který státům vnucuje závazky, ničivé pro jejich národní zájmy i bezpečnost.
Jiří Leschtina: Odchodem z vlády už nemá ČSSD co ztratit
Při pohledu na semknuté šiky poslanců ANO za ohroženým premiérem a na podporu prezidenta, přejícího Andreji Babišovi pevné nervy, zdá se být jedno jisté.
Ve shodě s webovými dezinformátory premiér také tvrdí, že pakt pojímá migraci jako základní lidské právo. Text úmluvy však pouze odkazuje na to, že lidská práva uprchlíků, zejména pak dětských migrantů, se mají dodržovat.
A jak vysvětluje obrat ministerstva zahraničí samotný Tomáš Petříček? Úmluva podle něj nerozlišuje mezi legální a nelegální migrací a nezmiňuje nucené návraty nelegálních uprchlíků.
Expert z Asociace pro mezinárodní otázky Tomáš Jungwirth, ale upozorňuje, že otázce návratů se v úmluvě věnuje celá kapitola. „Ta mimochodem poprvé v historii obsahuje deklaraci afrických zemí a dalších zdrojových států migrace, že budou přijímat své navrácené občany,“ dodává Jungwirth.
Lukáš Jelínek: Ztracený rok v životě ČSSD
Říká se tomu déjà vu. Debaty obklopující v těchto dnech sociální demokracii se zde přece vedly už před rokem.
Fakt, že Česko migrační pakt skutečně nepodepíše, stejně jako zřejmě USA, Rakousko nebo Maďarsko, nepředstavuje vzhledem k obecnému charakteru úmluvy žádný osudový krok. Jen se v očích světa ještě více posuneme k zemím, kde na úrovni vlád převládají nacionalistické tendence a zakrývání očí před zodpovědností vůči reálným globálním výzvám.
Podstatnější je ale zjištění, že pštrosí politice českého premiéra se bez odporu podřizuje sociální demokracie. Vždyť kdy jindy než v otázce planetární migrace by se měla vzepřít tato tradiční strana, hlásící se k hodnotám solidarity a pomoci potřebným? Kdy jindy by měla sehrát roli levicového rebela v pravicové vládě, jak to sliboval Hamáček?
Místo toho jsme svědky potupné kapitulace, která spíš potvrzuje obavy skeptiků, podle nichž byl vstup sociální demokracie do této vlády krokem do záhuby.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.