Jiří Fried: Léto v Altamiře. Román o klukovském přátelství v době těsně před válkou
Příběh o klukovském přátelství v době těsně před druhou světovou válkou, který Jiří Fried (1923–1999) nazval Léto v Altamiře, se odehrává na malém městě v česko-německém pohraničí. Je to prostředí, které autor dobře znal. Sám totiž vyrůstal v Prachaticích, odkud musela rodina po roce 1938 utíkat.
Navždy tak skončila doba dětství, ke které se Jiří Fried vracel i v dalších svých prózách (například v novele Pověst). Atmosféru městečka, jehož starobylé ulice skrývají mnohé záhady, dokázal autor mistrovsky vykreslit, stejně jako proměny mezilidských vztahů v době nastupujícího fašismu.
Léto v Altamiře rozepsal Fried již v polovině 60. let, ale k vydání ještě nebyla vhodná doba. Ta přišla později a v roce 1970 bylo vše připraveno k tisku. Jenže… Frieda vyhodili ze strany, pak z práce a netisklo se. To se podařilo až v roce 1992.
Přestože Léto v Altamiře je příběh klukovských hrdinů a bývá označováno za četbu pro děti, osloví tato Friedova vzpomínka na dětství prožívané na pozadí zběsilé doby daleko více dospělé posluchače.
Desetidílnou četbu na pokračování natočil v roce 2003 režisér Aleš Vrzák v českobudějovickém studiu Českého rozhlasu, účinkují Lukáš Hlavica a David Novotný.
Radioknihu můžete poslouchat celé čtyři týdny.
Související
-
Rudí bratři Morcheovi – postrach nacistů v česko-saském pohraničí
Je zajímavé, jak vzpomínáme na hrdiny 2. světové války. Na ty, co přispěli k porážce nacismu. Oslavujeme vojáky Rudé armády, výsadkáře z Velké Británie, Sovětského svazu.
-
Sudetští Němci uprchlíky před Rudou armádou rozhodně nevítali, spíš je považovali za příživníky
Podle Organizace spojených národů je v současnosti na celém světě asi 100 milionů běženců. Čelíme tak prý největší uprchlické krizi od druhé světové války.
-
„Milá maminko, daří se mi dobře,“ napsal mladík v Terezíně a nacisté ho popravili. Aby zlomili další
10. ledna a 26 února 1942 se v ghettu Terezín odehrály první dvě popravy. Ze 160 tisíc vězňů mělo hrůzné divadlo udělat poslušné stádo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka