Jiří Berounský: Naše energetická budoucnost

29. červenec 2019

Máme postupně nahradit všechny uhelné elektrárny. Jádrem. Vypadá to ale, že se nám do toho moc nechce, totiž do stavby nového nebo nových jaderných reaktorů.

I když plyn a jádro jsou prý naší jedinou možností a jedinou bezemisní možností je jádro.

Karel Hvížďala: Babiš, Zeman, Temelín a Dukovany

Prezident Miloš Zeman přijal ve středu na Pražském hradě delegaci vedenou ruským ministrem průmyslu Denisem Manturovem

Bez větší pozornosti proběhla minulý týden v médiích zpráva, že o den dřív než Andrej Babiš jednal 7. března 2019 v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, se setkal český prezident Miloš Zeman na Pražském hradě s ruským ministrem průmyslu Denisem Manturovem.

Ekologické obnovitelné zdroje jsou totiž u nás nespolehlivé, protože vítr fouká jen někdy, slunce praží jen omezenou dobu a energie geotermální je skoro otázkou fantazie, i když máme pár lokálních zdrojů. A vodní energie na našich tocích, které zde všechny pramení, také moc nadějí neskýtá.

Nedůvěra v obnovitelné zdroje je až překvapivá. Podle státní energetické koncepce – jak uvedly v prvé polovině července Lidové noviny – v roce 2040 se budou podílet na výrobě elektřiny obnovitelné zdroje jen 18 až 25 procenty, což je, vzhledem k ostatním státům Evropy poměrně malé množství. Takže nám zbývá jen problematické jádro.

V přípravné, víceméně administrativně byrokratické fázi jsme sice ustavili stálý vládní výbor, určili jsme jako lokalitu definitivně Dukovany a jmenovali energeticky zkušeného Jaroslava Míla vládním zmocněncem pro jadernou energetiku, ale sám Jaroslav Míl řekl: „Když nebudeme jadernou elektrárnu potřebovat, tak se prostě stavět nebude.“

Cestou transparentního výběrového řízení

Protože všechny termíny možné výstavby jsou natolik vzdálené, nikdo dnes neví, jaké technologie za oněch mnoho let budou existovat a jaká vůbec bude potřeba elektrické energie.

Dukovany jsou na sto let, takže mysleme na nezávislost, říká expert

Jaderná elektrárna Dukovany (ilustrační foto)

Kdy se dočkáme rozhodnutí o dostavbě jaderných elektráren Dukovany a Temelín? Jsou skutečně potřeba dva obří bloky, nebo by bylo lepší stavět bloky menší? A co bude s Dukovany po roce 2035, kdy se plánuje odstavení nynějších bloků?

Nicméně, jaké ty předběžné termíny jsou: letos, to je v roce 2019, by měl stát podepsat smlouvu s ČEZem a měla by začít první část příprav výstavby elektrárny. ČEZ by měl získat posudek dopadů na životní prostředí, rozhodnutí státního dozoru umístit nový zdroj v lokalitě Dukovany a získat územní rozhodnutí. Tendr na dodavatele by se dal vypsat v roce 2020 nebo 2021, v roce 2024 by mělo být k dispozici doporučení, kterého dodavatele vybrat.

Vlastní výběr bude politicky velmi náročné rozhodnutí, protože kromě vlastních technických parametrů bude třeba zásadně posoudit rozhodnutí i strategicky. Jaroslav Míl říká, že stavět bychom reálně mohli začít kolem roku 2028 nebo 2029.

02162914.jpeg

Z uvedeného vyplývá, že půjdeme cestou transparentního výběrového řízení a ne mezivládní dohodou jako v Maďarsku, které zvolilo ruského dodavatele. To bylo potvrzeno na  konferenci v parlamentu koncem února tohoto roku.

A cena dostavby? V tom se liší názory minoritních akcionářů ČEZu, kteří hovoří minimálně o 200 miliardách, od názorů vlády, která hájí svých zhruba ani ne 150 miliard. Uvidíme

Autor je publicista

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.