Jindra Jarošová: Via lucis. Příběh Heleny Kellerové, která se zbavila okovů svého handicapu

8. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Helen Keller

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Helena Kellerová se narodila zdravá, v dětství ale na následky horečky přišla o zrak i sluch a dlouho byla němá. A jako první na světě vystudovala se svým handicapem prestižní Harvardovu univerzitu, napsala dvanáct knih, Mark Twain ji zařadil mezi největší osobnosti 19. století a tykala si s prezidenty USA.

Helena Kellerová se narodila 27. června 1880 v městě Tuscumbia ve státě Alabama. Jenže když měla devatenáct měsíců, onemocněla a v důsledku vysoké horečky přišla o zrak i sluch.

Slepota odděluje člověka od věcí, hluchota od lidí.
Helena Kellerová

Neztratila ale chuť k životu, postupně se naučila několik desítek posunků a díky nim omezeně komunikovala s okolím. Postupně ale pochopila, že jí něco schází, a propadala zoufalství, až se stala nezvladatelnou. 

Čte: Zuzana Slavíková
Dramaturgie: Pavel Kácha
Režie: Jaroslav Kodeš

Shodou náhodou i díky píli rodiny se Helena dostala do péče Alexandera Grahama Bella, vynálezce telefonu, který za své současné pravé povolání považoval výuku hluchých dětí. Bell pomohl pro Helen zajistit domácí učitelku Anne Sullivanovou, která sama ztratila zrak jako dítě. 

Díky ní se naučila Helena mluvit, i když pro cizí těžko srozumitelně, a zanedlouho se naučila i číst. 

Později začala Helena v doprovodu Anne studovat Cambridgeskou dívčí školu a následně Radcliffe College, která spadá pod Harvardovu univerzitu. Seznámila se s Markem Twainem, který ji označil za jednu z největších osobností své doby. A v roce 1903 vydala Helena Kellerová první knihu Příběh mého života. Následovaly další.

Už ve dvacátém století se Helena setkala například s britským králem Jiřím a královnou Mary. Dočkala se také audience u několika amerických prezidentů včetně Johna F. Kennedyho a obdržela americkou Prezidentskou medaili svobody, jedno z nejvyšších civilních vyznamenání. 

Většinu života Kellerová naplnila především prací ve prospěch vzdělávání zrakově a sluchově postižených osob. Psala knihy, politicky se angažovala a inspirovala další.

Helena Kellerová zemřela 1. června 1968.

Jindra Jarošová (1948) vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy.

Poté začala pracovat v Národním památníku Terezín, kde se věnovala lékařské odbojové činnosti. Díky tomu se dostala do Zdravotních novin, kde psala články o dějinách medicíny.

Historie je jednou z jejích hlavních zájmů. Podílela se například i na popularizaci práce českých egyptologů v Abúsíru.

V duchu dějin se nese i několik jejích rozhlasových her, například Snílek.

autoři: Alena Blažejovská , kac
Spustit audio