Jestli chceme svět dohnat, musíme utíkat rychleji než běžec před námi, míní podnikatel Wichterle

26. prosinec 2023

Německý Die Welt označil Česko za „nemocného muže Evropy”. Komentuje tak špatnou kondici české ekonomiky, která podle deníku nutně potřebuje změny. Je takové hodnocení spravedlivé? A dělá vláda dost pro to, abychom nemocným mužem nebyli? Ptáme se ministra dopravy Martina Kupky z ODS a průmyslníka Martina Wichterleho. 

Špatná ekonomická situace není podle ministra Kupky doménou Česka. „Světové deníky v průběhu letošního léta už za nemocného muže Evropy označovaly Německo. Mimo jiné proto, že se velmi pomalu vrací ke skutečnému růstu,“ srovnává. „To je možná důvod, proč německý list přenesl stejné označení na nás,“ dodává.

Čtěte také

Opačný pohled zastává podnikatel Wichterle. „Jsme nemocní už dlouho. V dnešní době příznaky nemoci propukají naplno a jsou viditelné. Ale týká se to zhruba posledních 10 let, kdy jsme začali zaostávat,“ doplňuje.

„Ve srovnání s vyspělou Evropou únik není tak vysoký. Když se podíváme na okolní státy, se kterými soupeříme, tak prohráváme,“ zdůrazňuje podnikatel.

Na podobu ekonomiky a rychlosti zotavení po hluboké krizi má podle obou vliv mnoho faktorů.

„Česko čelí vnějším vlivům komplikovaněji než jiné státy. Například ve struktuře průmyslu, která je energeticky extrémně náročná,“ vysvětluje Kupka. „Je to subdodavatelská ekonomika, a tak potřebujeme do budoucna zajistit víc výrobců finálních výrobků s vysokou přidanou hodnotou.“

Čtěte také

Vláda má podle něj plán a podniká konkrétní kroky. „Abychom dokázali překonávat složitou dobu, je jedním z prvních předpokladů energetická bezpečnost. Tady se za poslední dobu podařilo několik podstatných kroků, zejména v oblasti plynárenství. Zároveň rozbíháme jádro nebo komunitní energetiku,“ obhajuje Kupka.

Rychlejší výstavba infrastruktury

Podle Wichterleho jsou vládní opatření nedostatečná. „Jsou to standardní kroky každé vlády, které by měla dělat, ale bohužel nevidím nic, co by nás posouvalo kupředu,“ konstatuje. „Jestli chceme svět dohnat, musíme utíkat rychleji než běžec před námi.“

Překážky vidí v zablokovaném trhu práce, nedostatečném výzkumu nebo ve vzdělávacím systému a důchodové reformě. „Já bych z toho nevinil jen tuto vládu. Nic se neděje, chybí vize a odvaha je realitou poslední dekády, možná 15 let, a teď sklízíme ovoce,“ rekapituluje Wichterle.

Čtěte také

„V okamžiku, kdy patříme mezi subdodavatelské ekonomiky, je o to důležitější zvládnutá logistika,“ připomíná Kupka a chválí vládu za posun při přípravě legislativy pro její výstavbu.

„Dějí se zásadní kroky. Máme nový stavební zákon, tím zároveň říkáme, že nemůže jít jen o dopravní infrastrukturu. Teď je důležité urychlit výrazně i výstavbu nových energetických zdrojů, rozvodných i digitálních sítí,“ říká Kupka.

Dokončení většiny z nich je ale připraveno až na další dekády. „Vítám kroky, které se dějí, ale možná by stálo za to přemýšlet, jak se dívat na termíny, které nejsou až někdy v roce 2050,“ polemizuje Wichterle.

Továrna, nebo výzkum

Významným krokem mělo být i postavení gigafactory na výrobu čipů a baterií pro automobilový průmysl. Projekt ale selhal po odstoupení největšího investora.

Čtěte také

„To, že se Volkswagen rozhodl neinvestovat v Česu nic neznamená,“ podotýká Kupka. „Stejně tak ustoupil ze svých investic v jiných evropských státech, protože má své problémy a firmu ohrožuje vysoká cena energií obecně v Evropě.“

Přínos továrny by byl podle jiných názorů přinejmenším sporný. „Gigafactory nepřináší do českého státu vůbec nic. Není tam žádná spolupráce s vědeckými institucemi. Navíc veškerá přidaná hodnota, která vznikne ve formě zisku, poputuje za hranice,“ oponuje Wichterle.

Významnější problém podle něj spočívá v neschopnosti českého trhu přitáhnout kvalifikovanou pracovní sílu.

„Úspěšnou firmu nebo stát vybudují tak akorát schopní a pracovití lidé, které nemáme. Absolutně jsme si před nimi zavřeli dveře. Nic neděláme pro to, abychom je sem dostali,“ poukazuje na hlavní problém české ekonomiky.

„Když tady budeme mít lidi, tak sem přijdou i firmy. A podle toho, jací lidé tady budou, tak tady bude výzkum, nebo montážní linky.“

Čtěte také

Udělování víz pro zahraniční zaměstnance je pak i podle Kupky neefektivní, nicméně vláda na řešení pracuje.

„Významná změna se odehraje už příští rok, kdy otevíráme větší prostor pro příliv zahraničních pracovníků i zahraničních mozků,“ říká.

Mnohem optimističtější se ale dívá na situaci na vysokých školách. „Daří se jim sem přivádět stále víc studentů ze zahraničí, kteří jsou atraktivní a kteří sem přinášejí novinky a novou energii,“ chválí Kupka.

Více podrobností o gigafactory, problémech české ekonomiky a nedostatku kvalifikovaných pracovníků na trhu si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse. Moderuje Jan Bumba. (repríza)

autoři: Jan Bumba , esta
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.