Jeskynní lvy mohla zahubit vybíravost

Takhle asi vypadal jeskynní lev
Takhle asi vypadal jeskynní lev

Závislost na oblíbené kořisti mohla být důvodem, proč v Evropě vymřeli jeskynní lvi. Naznačují to výsledky izotopové analýzy kostí nalezených v jeskyních.

Lev jeskynní (Panthera spelaea) se objevil před 370 000 lety a vyhynul asi před 10 000 lety. Byl až o čtvrtinu větší než dnešní lvi, ale svým vzhledem se jim – alespoň pokud můžeme věřit jeskynním malbám − dost podobal. Také jeho kosti se zachovaly především v jeskyních, ale je pravděpodobné, že žil spíš v otevřené krajině. Udává se, že jeskynní lvi lovili velké býložravce: koně, jeleny a soby a snad i mladé či poraněné mamuty a jeskynní medvědy. Výzkum evropských vědců však dokazuje, že přinejmenším poslední jeskynní lvi byli celkem vybíraví a spektrum jejich kořisti bylo velmi omezené.

Vědci analyzovali bílkovinu kolagen z kostí lvů, kteří žili ve Francii a střední Evropě před 12 000 až 40 000 lety. Kolagen zůstává v kostech desítky tisíc let a z jeho izotopového složení se dá vyčíst nejen to, jaký druh kořisti šelma lovila, ale i čím se tato kořist živila. Výsledky analýz dokazují, že jeskynní lvi byli potravní individualisté. Někteří lovili jeskynní medvědy – ne však dospělé kusy, ale nedospělá mláďata, která se ještě přikrmovala mateřským mlékem. Většina se však živila především soby, kteří konzumovali velká množství lišejníku. A právě tato potravní specializace mohla být příčinou zániku jeskynních lvů.

Nástěnná malba v jeskyni Chauvet ve Francii

Před 19 000 lety se evropské klima začalo oteplovat a otevřenou krajinu, ve které se dařilo lišejníkům, postupně nahradily husté lesy. Takové prostředí bylo pro soby neobyvatelné a jeskynní lvi přišli o svou hlavní kořist. Také jeskynní medvědi postupně vymírali. Na rozdíl od současných lvů, kteří sežerou téměř vše, na co narazí, jejich jeskynní příbuzní se zřejmě nebyli schopni přeorientovat na jinou kořist. Netrvalo proto dlouho, a vyhynuli.

Zdroj: Quaternary International