Jeskynní člověk uměl už před 400 tisíci lety konzervovat potraviny

Píše to izraelský server Times of Israel.

Jejich studie popisuje, jak obyvatelé jeskyně Kesem záměrně skladovali morek z kostí jelenů. Badatelé provedli experiment, který jejich postup zopakoval, a zjistili, že jeskynní lidé uměli skladovat cenné proteiny, které nenapadaly bakterie, až devět týdnů.

Čtěte také

Jsme takoví mezidruhoví hybridi, popisuje známý biolog vývoj člověka

Tým vědců podle Aviho Gofera z Telavivské univerzity prokázal, že obyvatelé jeskyně Kesem byli v době před 420 tisíci až 200 tisíci lety natolik vynalézaví, inteligentní a nadaní, že věděli o možnosti skladovat za určitých podmínek některé zvířecí kosti, a když je třeba, sundat z nich kůži, kost rozbít a sníst morek.

Vedoucí studie byla Ruth Blascová z Institutu archeologie a starověkých civilizací na Předním východě při Telavivské univerzitě a ze španělského Národního střediska pro výzkum evoluce člověka. Podle ní schopnost konzervovat potraviny „znamená mezník v přizpůsobivosti člověka doby kamenné“.

Jeskyně Kesem, která se nachází asi dvanáct kilometrů východně od Tel Avivu, byla objevena v roce 2000 při práci na nové silnici. Během vykopávek bylo nalezeno množství pálených pazourků a kostí a 13 lidských zubů.

Morková konzerva

Morfometrická analýza a 3D sken autory studie přesvědčily, že zuby z jeskyně nepatří člověku vzpřímenému, Homo erectus, ale podobají se hominidům, kteří obývali jeskyně Schul na severoizraelské hoře Karmel a Kafze v dolní Galileji v pozdním pleistocénu, a také neandrtálcům. Mohou proto patřit dosud neznámému druhu místních hominidů žijících v Levantě.

Čtěte také

Pračlověk měl podobné problémy se zuby, jaké má současná populace. Včetně zubních kazů

Nová studie vyvrací vžitou představu, že lidé doby kamenné byli lovci-sběrači, kteří žili „z ruky do úst“. Právě naopak, zdůrazňují vědci – pomocí technik doby kamenné si uměli naplánovat, co budou jíst v budoucnu. Badatelé zjistili, že kostní morek skladovali uvnitř kostí daňků, které balili do daňčí kůže. Morek tak mohl vydržet řadu týdnů. Když měli lidé hlad, kosti rozbili a výživný morek snědli, popisuje Blascová.

Vědci techniku vyzkoušeli na kostech nohou španělského jelena v přírodních podmínkách Pyrenejí. Vyrobené vzorky konzervované kostní dřeně vydržely až devět týdnů. Podle nich je celý proces vyjmutí morku z kosti konzervace nenáročný a trvá jen několik minut. Lidé doby kamenné používali holé kosti k impregnaci kůže, výrobě tětiv k lukům nebo vydělávání kůží.

Zároveň jim však sloužily jako jakési konzervy, v nichž uchovávali morek. Podle badatelů jej lidé doby kamenné začali ukládat až potom, co z oblasti zmizeli sloni, kteří do té doby tvořili hlavní zdroj jejich potravy. Vyvinuli a vynalezli tak nové způsoby obživy. Díky těmto schopnostem se mohl člověk dál vyvíjet, cituje server Times of Israel vědce Telavivské univerzity.