Jefim Fištejn: O čem je válka?

3. únor 2023

Značným překvapením je množství důvěřivců ochotných naskočit na falešnou logiku infantilních úvah o válce a míru, která zaznívala během debat prezidentských kandidátů v klání, jež naštěstí máme za sebou. Zatímco jedna strana hájila trvalou platnost antického aforismu, že chceš-li mír, musíš být připraven na válku, druhá strana trvala na tom, že je lépe žít na kolenou než umřít vestoje.

Kdyby ona druhá strana byla ve svém uvažování poctivá, měla by odsoudit všechny projevy ozbrojeného odporu v dějinách českého národa a vymazat jména hrdinů, Žižkou počínaje a parašutisty konče. Rozhodně nebyli pro mír.

Čtěte také

Podobné diskuze se vedou také ve Spojených státech v souvislosti s podporou Ukrajiny napadené agresivním putinovským režimem. Je třeba zdůraznit, že postoj těch, kdo, řečeno s Andrejem Babišem, nemají rádi trvalý mír, je sdílen v Americe čelními představiteli obou hlavních politických stran.

Na tiskovce v Kyjevě senátor Lindsey Graham udeřil hřebík na hlavičku: „Už mám po krk váhavého rozjímání, zda máme dodat Ukrajině tanky a pokud ano, pak kdy a za jakých okolností. V sázce je světový řád, neboť Putin se snaží překreslit mapu Evropy silou zbraní.“ Jeho dva demokratičtí kolegové Richard Blumenthal a Sheldon Whitehouse mu při tom souhlasně přitakávali.

Chceme-li zachránit civilizaci

Čtěte také

Američtí politici sdílí spíše přesvědčení filozofa Rousseaua, že i v žaláři lze nalézt duševní klid, ale žalář rozhodně není nejlepším místem k dožití.

Tom Nichols z časopisu Atlantic svou poslední úvahu uzavírá úderně: „Vůbec nejde o hranice a vlajky. Jde o to, zda tváří v tvář neomezené brutalitě přežije světový řád budovaný celé minulé století. Po porážce Osy zla jsme se snažili žít v míru a spolupráci nebo alespoň se navzájem nevraždit. Pokud ruské tažení plné teroristických útoků a válečných zločinů dokáže vymazat Ukrajinu z mapy, bude to totální porážka každé z institucí mezinárodního života, počínaje OSN a konče místním poštovním úřadem.“

Jefim Fištejn

Svým vítězstvím by Putin dokázal, že od dob Hitlera se v tomto světě nic moc nezměnilo a brutální síla je stále schopna dosahovat svých cílů. Vůbec nejde o ruské neoimperiální sny nebo o ukrajinské hranice. Je to zápas o budoucnost mezinárodního řádu a o bezpečnost nás všech. Příznačný je již samotný název článku a ten zní: Chceme-li zachránit civilizaci, pak musíme porazit Rusko.

Autor je publicista

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.