Klimatická krize se dlouhodobě prohlubuje. České klima se bude podobat chorvatskému, říká meteorolog
Evropu v předchozím týdnu sevřela vlna veder. Meteorolog České televize Michal Žák v Osobnosti Plus ujišťuje, že minimálně týden se do Česka nevrátí, a pokud ano, nebudou teploty tak vysoké jako před několika dny. „Sezónní modely napovídají, že to bude spíše nadprůměrně teplé léto. V dlouhodobém průměru jsou u nás obvyklá letní maxima mezi 23 a 27 stupni, nikoliv 30 stupňů, jak si někdo občas myslí,“ upozorňuje. Česko ale kromě teplot trápí i sucho.
Průměrné teploty jsou na území Česka stále vyšší. „Jinak vypadala léta za našeho dětství a jinak vypadají ta současná,“ srovnává meteorolog. Možný je návrat teplot nad 35 stupňů Celsia i to, že teploty ta vysoko nevystoupají, ale zároveň ani v noci o moc neklesnou.
Čtěte také
K tomu se přidává sucho. Modely předpovídají, že letos by se srážky mohly držet okolo dlouhodobého průměru, případně být lehce pod ním.
„To při vyšších teplotách není úplně dobrá zpráva. Je tu jistý náznak toho, že by se měla častěji vyskytovat suchá období, ostatně ta už jsme zažili letos. Celkově jedeme od začátku roku spíše v deficitu srážek, protože byla suchá zima a pak přišlo rekordně suché jaro,“ upozorňuje Žák s tím, že půda nemá zásobu vody na léto.
Klimatická krize je u konce?
Červnová vlna veder, která prošla celou Evropou, podle meteorologa způsobila souhra okolností. „Povětrnostní situace, která znamenala velice výraznou tlakovou výši nad evropským kontinentem, opravdu rekordně mohutnou. Pak působení té tlakové výše samotné. V posledních letech se mluví o takzvaných tepelných kupolích. V angličtině se označují jako heat dome. A nad Evropu navíc pronikl velmi teplý vzduch ze severní Afriky,“ vyjmenovává a doplňuje:
Čtěte také
„Pokud je zemský povrch suchý, tak se energie ze Slunce dá použít pouze na ohřátí povrchu a vzduchu. Kdyby sucho nebylo, použila by se na výpar. A posledním faktorem je změna klimatu a víme, že drtivou roli v tom hraje působení člověka.“
Žák poukazuje na to, že takzvaná klimatologická paměť lidí je omezená zhruba na pět let a extrémy si déle zkrátka nepamatujeme. „Naše paměť je do jisté míry selektivní, a to ve všech oblastech,“ upozorňuje a připomíná:
„Česko zažilo velmi teplé a suché léto například v devadesátých letech, ale málokdo si ho dnes vybaví.“
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na sebe loni upozornil povolebním výrokem, že klimatická krize skončila. „Zajímalo by mě, co si pod pojmem klimatická krize představuje,“ reaguje meteorolog a zdůrazňuje:
Čtěte také
„Je důležité si uvědomit, že změna klimatu probíhá a prohlubuje se dlouhodobě. Máme na to dostatečně průkazná data a teď samozřejmě čerstvé zkušenosti, které zapadají do toho, co tady už klimatologové od druhé poloviny 90. let říkají.“
„Naše klima bude posouvat směrem k teplejším oblastem, bude více připomínat klima někde na pomezí Chorvatska a okolí nebo severu Itálie. Teď se to opravdu potvrzuje, máme tu vlnu veder, která zapadá do obrázku očekávané změny klimatu a jejích projevů na území Česka,“ dodává.
Na jak dlouho dopředu se dá předvídat počasí? A jak bude vypadat letošní zima? Poslechněte si celý rozhovor v audiu nahoře.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
