Jiří Leschtina: Co vypovídá o Česku, když předseda parlamentu panáčkuje na srazu německých nacionalistů
Vztahy mezi Okamurovým hnutím Svoboda a přímá demokracie a Alternativou pro Německo jsou již dlouho čilé a neutuchající. Koneckonců obě krajně pravicové formace zasedají na půdě europarlamentu ve společné frakci s dosti pompézním názvem Evropa suverénních národů.
Nedávná účast vůdce SPD na konferenci AfD, která již několik měsíců vede v průzkumech voličských preferencí, ale dodala tomuto spojenectví nový rozměr. Poprvé totiž Okamura dorazil v roli šéfa vládní strany a předsedy Poslanecké sněmovny. Což asi bylo lichotivé pro AfD. Méně už pro Českou republiku.
Čtěte také
Nejen v očích německých vládních kruhů, ale celé Evropy se Česko ocitlo v pozici státu, který neváhá vyslat třetího nejvyššího ústavního činitele na konferenci extremistické, vypjatě nacionalistické strany. Ponurý dojem umocňuje i zjištění, že nikdo z našich vládních představitelů, včetně premiéra, se od Okamurovy cesty ani v náznaku nedistancoval. Vlastně se ani nezdá pravděpodobné, že by Okamura na sraz AfD vyrazil bez Babišova souhlasu.
Hnutí Svoboda a přímá demokracie se programově shoduje s AfD prakticky ve všem, co je pro pravicově populistickou scénu typické. Ať to je odpor vůči migraci či „zelenému šílenství“ nebo prosazování návratu pravomocí z Bruselu zpět do národních parlamentů. A to včetně prosazování referenda o setrvání či odchodu z Evropské unie.
Čtěte také
Okamurovci zvlášť souzní s Alternativou pro Německo v její proruské politice, včetně papouškování kremelských zdůvodnění zločineckého vpádu na Ukrajinu, odporu proti vojenské pomoci Ukrajině nebo požadavků na ukončení protiruských sankcí. Obě strany také unisono volají po okamžitém uzavření míru, byť by to znamenalo faktickou kapitulaci Kyjeva.
Posílení autoritativních sil
V tom posledním se s Alternativou pro Německo ztotožňuje nejen SPD, ale i Babišovo hnutí ANO. Což se znovu ukázalo, když těsně před kongresem AfD premiér Česka vyrukoval na konferenci o obnově Ukrajiny s projevem, v němž se pro samé volání po míru či kritiku evropských dodávek zbraní Ukrajině zcela minul s hlavním tématem konference.
Čtěte také
Třetí vládní strana Motoristé sobě si zatím udržuje jistý odstup od proruského kursu Alternativy pro Německo. O to blíž AfD ale stojí Motoristé v tvrdém odmítání Green Dealu nebo v kritice bruselských elit. Každopádně další sbližování lze předpokládat už proto, že kořeny Motoristů tkví hluboko v prostředí institutu velkého podporovatele AfD, exprezidenta Klause.
Netřeba pochybovat o tom, že tři naše vládnoucí strany s rozechvěním sledují nejen vzestup Alternativy pro Německo. Ale také největšího favorita francouzských prezidentských voleb Jordana Bardellu z krajně pravicového Národního sdružení. Jakož i pravicového populistu Nigela Farage, jehož strana dominuje celostátním preferencím ve Velké Británii.
Vítězství těchto antisystémových stran v nejsilnějších evropských velmocích by otřáslo politickými poměry na kontinentě a výrazně by posílilo autoritativní síly po celé Evropě. Včetně Babišovy vládní koalice, jejíž šance na další volební vítězství a tím i završení už teď načaté destrukce demokratického prostoru v Česku by narostly do nebes.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
