Jedovaté pachutě českého řízku

Za posledních padesát let se globální spotřeba masa víc než zečtyřnásobila a podle zdrojů Organizace OSN pro výživu a zemědělství - FAO se ho ročně na světě sní 300 milionů tun. Průměrný Čech se svojí průměrnou konzumací 83,4 kilogramů masa za rok v podstatě zapadá do světového průměru vyspělých zemí s 80 kg na rok. Nejvíc masa konzumují Američané, zhruba 127 kg na osobu ročně.

Výrazně se proměnil způsob, jak a čím jsou chovaná zvířata krmena. V mnoha případech jde o geneticky modifikovanou sóju. Jejím dominantním producentem jsou Spojené státy, které obstarávají zhruba 40 procent celkové produkce. Následuje je ovšem Brazílie a Argentina s 25, respektive 20 procenty. Deset procent světové produkce sóji se pěstuje v Číně.

Latinskoamerická sója je určena z naprosté části na vývoz, v Argentině se například prakticky nejí. Někdejší slavný vývozce hovězího tedy za posledních dvacet let značně proměnil své exportní portfolio. Hlavní zemí pro vývoz je Čína, tam jde asi 25 procent a dalších zhruba 23 procent do zemí Evropské unie.

A právě to, že sója zabírá půdu původním plodinám, které se v latinskoamerických zemích konzumují, značně ovlivňuje jejich potravinovou soběstačnost a stabilitu. Miryam Estela Duarte Rojas je farmářka zapojená do Rolnického hnutí v Paraguayi a také pedagožka na zemědělské škole. Být drobným zemědělcem je podle ní důležité a plnohodnotné zaměstnání, protože pěstuje obživu pro Paraguayce. Je to ale také zaměstnání, které není lehké udržet a v posledních letech je existence drobných zemědělců kvůli rozšiřující se monokulturní produkci značně ohrožována: "Monokultury se týkají hlavně sóji, kukuřice a obilí. V důsledku jejich rozšiřování jsou vytlačováni ze zemědělské půdy drobní zemědělci, kteří se následně stěhují do měst. Tam ale nemůžou vykonávat své povolání, protože tu není žádná půda k obdělávání. Stávají se z nich jen další nezaměstnaní, někdy rovnou odcházejí ze země a hledají práci v zahraničí. Muži si většinou hledají práci ve stavebnictví, ženy jako uklízečky, a některé bohužel končí jako prostitutky."

Jak se k celému problému staví paraguayská vláda? Pro kontext musíme asi dodat, že v roce 2012 byl rychlým způsobem odvolán prezident Fernando Lugo a následné volby vyhrála strana Colorado, která v zemi vládla 60 let a podporovala vojenskou diktaturu generála Alfreda Stroessnera. Podle Miryam Estele Duarte Rojas nová vláda drží s nadnárodními korporacemi: "My říkáme, že je to vláda firmy Monsanto. Protože právě tato nadnárodní firma podporovala současnou vládu při jejím zvolení, a dokonce sponzorovala i její předvolební kampaň." Přijatá vládní opatření proti vyklidňování venkova a souvisejícím sociálním problémům označuje paraguayská farmářka za záplaty a náhražková řešení.

Velmi podobná situace je v Bolívii. I tady se sója v podstatě nejí, a 80 procent pěstované plodiny se vyváží. Především do Kolumbie a Venezuely. I v Bolívii to znamená, že se potřebné a dříve pěstované plodiny - například pšenice - musí do země dováže, říká výzkumník Enrique Castaňón z bolivijské nevládní organizace Fundacción Tierra. Ta vznikla v roce 1991 z diskusí k projednávanému zákonu o půdě, a dnes se zabývá hlavně studiemi o udržitelném zemědělském rozvoji a potravinové bezpečnosti.

Mnoho zemědělců se podle něj pokusilo do velkého byznysu se sójou zapojit a přestěhovali se do oblasti Santa Cruz, kde se pěstuje nejvíce. Jenže jde o práci nesmírně náročnou na kapitál: "Drobní zemědělci si musí brát půjčky s vysokým úrokem, což jejich případné zisky zase značně sráží. Velká část z nich se tak zadlužila a byla nucena prodat půdu právě nadnárodním společnostem. Odhaduji, že pouze 20 procent případů končí úspěšně, 80 procent těchto farmářů končí spíš jako levná pracovní síla na lánech se sójou, které patří nadnárodním společnostem," říká Enrique Castaňón.

S pěstováním sóji jsou spojeny i výrazná zdravotní rizika: "Se sójou velice úzce souvisí používání přípravku Roundup, který obsahuje účinnou látku glyfosát. Látku vyvinula nadnárodní společnost Monsanto. Tato firma uvádí, že používání roundupu nemá žádné dopady na zdraví lidí ani na kvalitu půdy, nicméně v praxi vidíme, že situace je úplně jiná. Navíc ta látka přestává být účinná, protože některé plevele si vypěstovaly rezistenci. Tím pádem se musejí používat doplňkové herbicidy, jako například látka 2,4-D nebo paraquat. 2,4-D byla mimochodem použita jako bojová látka ve válce ve Vietnamu. Paraquat je vysoce toxický a Evropská komise ji v roce 2007 zakázala a v žádné zemi EU se nesmí používat. U nás se ale používá naprosto běžně," přibližuje situaci v Bolívii Enrique Castaňón.

Jedovaté postřiky mohou například v Argentině zasáhnout podle odhadů až 12 milionů lidí. Tedy čtvrtinu populace. I podobné případy s sebou nese globální obchod. Jen pro připomenutí - zmíněná firma Monsanto stáhla letos v létě všechny dříve podané žádosti o komerční pěstování svých geneticky modifikovaných plodin v Evropské unii. Jíme je tak víceméně hlavně v mase zvířat, které krmíme geneticky modifikovanou sójou.