Téměř 40 procent českých patentů končí v zahraničí. Česku chybí schopnost proměnit je v byznys
Téměř čtyři z deseti patentů, které vytvoří čeští vynálezci, vlastní zahraniční firmy. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechala zpracovat Technologická agentura České republiky. Takzvaný patentový offshoring podle autorů studie ukazuje, že Česko sice dokáže vytvářet technologicky hodnotné inovace, často je ale neumí dlouhodobě udržet doma a ekonomicky využít.
Analýzu pro TA ČR zpracovala společnost UNICO. Zaměřila se na patenty českých vynálezců registrované mezi lety 2000 a 2021 prostřednictvím databáze Patsnap a sledovala pouze technologie odpovídající současným světovým trendům.
Čtěte také
„Patentový offshoring je něco podobného jako daňový offshoring. Jde o situaci, kdy je něco vytvořené v dané zemi, ale patent přihlásí mateřská společnost v zahraničí,“ vysvětluje analytik Vojtěch Kadlec ze společnosti UNICO. Jinými slovy: čeští vědci nebo vývojáři pracují například v české pobočce nadnárodní firmy, ale vlastnictví výsledného patentu drží zahraniční centrála.
Podle studie tvoří offshorované patenty v Česku téměř 40 procent sledovaného portfolia. V Německu je to přitom přibližně osm až deset procent. Zároveň platí, že patenty vlastněné zahraničními firmami mají výrazně vyšší hodnotu – v průměru dvanáctkrát vyšší než ty, které zůstávají v českém vlastnictví.
Daň za ekonomickou transformaci
Kadlec upozorňuje, že vysoký podíl offshoringu souvisí s vývojem české ekonomiky po roce 2000. Země střední a východní Evropy podle něj rostly hlavně díky příchodu zahraničních firem, které zde nejprve budovaly výrobu a později i výzkumná a vývojová centra.
Čtěte také
„To, že tady zahraniční firmy vytvářejí věci s vysokou hodnotou, je vlastně dobrá zpráva. Znamená to, že se posouváme od montovny ke znalostní ekonomice. Jenže hodnota vytvořená v českých R&D centrech potom odchází k mateřským firmám do zahraničí,“ říká.
Podle něj jde do určité míry o přirozené chování nadnárodních firem. „Kdybyste měl firmu s pobočkami po celém světě, také si budete chtít klíčové know-how držet u sebe,“ dodává.
Patent jako obchodní nástroj
Že samotné patentování nestačí, upozorňuje i zmocněnec pro startupy při ministerstvu průmyslu a obchodu a šéf České startupová asociace Martin Jiránek. Za hlavní problém
nepovažuje samotný odchod patentů do zahraničí, ale slabou schopnost Česka proměnit domácí patenty v úspěšný byznys.
Čtěte také
„Jedna věc je patent vytvořit. Druhá je, jestli ho dokážeme zkomercializovat, licencovat a dál s ním pracovat. A právě tam je český systém výrazně zaostalý,“ tvrdí.
Podle Jiránka zůstává přibližně 60 procent patentů v českém vlastnictví – a právě u nich vidí největší nevyužitou příležitost. „Měli bychom z nich dělat víc byznysových projektů. To, že tady zahraniční firmy dělají výzkum, není špatně. Přinášejí know-how a dobře placená pracovní místa. Ale u českých patentů neumíme dostatečně vytáhnout výsledky výzkumu do byznysu,“ říká.
Firmám chybí zkušenosti i podpora
Složitost patentového systému potvrzuje i Pavel Řihák ze společnosti Aducit, která vyvíjí technologii přihlašování bez hesel založenou na kryptografii a biometrice.
Firma podle něj začala řešit patenty od samého začátku projektu – jednak kvůli ochraně vlastního řešení, jednak kvůli obchodnímu potenciálu technologie. Patentový proces ale označuje za náročný a drahý.
Čtěte také
„Vyznat se v tom není vůbec jednoduché. My jsme se to učili za pochodu a utratili jsme spoustu peněz. Kdyby existovala lepší podpora a know-how pro startupy, byli bychom schopni pracovat mnohem efektivněji,“ popisuje.
Komplikací je podle něj i rychlost technologického vývoje. „Někdy se může stát, že na patentu pracujete několik let, získáte ho, ale mezitím už se technologie posune jinam,“ dodává.
Řihák zároveň upozorňuje, že malé firmy často nemají jasno v tom, kde a jak patentovat. Rozhodovat se musí například mezi evropskou a americkou ochranou nebo mezi tím, zda patent dlouhodobě udržovat.
Sto lidí na desítky tisíc vědců
Jedním z hlavních problémů je podle Martina Jiránka nedostatek lidí, kteří by vědcům a startupům pomáhali s komercializací výsledků výzkumu.
„V Česku máme 35 až 40 tisíc vědeckých pracovníků, ale lidí v transferových centrech je asi stovka na celou republiku,“ upozorňuje.
Čtěte také
Právě transferová centra pomáhají vědcům s obchodní strategií, hledáním investorů nebo přípravou projektů pro evropské granty. Jiránek tvrdí, že bez jejich posílení nebude možné zvýšit úspěšnost českých inovací.
Inspiraci vidí například ve Skandinávii. Ve Švédsku podle něj často vlastní duševní vlastnictví přímo vědci, kteří jsou pak mnohem aktivnější v jeho komercializaci.
„Vědec tam ví, že patent patří jemu. Aktivně proto chodí do transferových center a hledá cesty, jak výsledek výzkumu dostat na trh. U nás vlastní patent často univerzita nebo ústav, což mění motivaci i přístup,“ vysvětluje.
Víc patentů doma, víc peněz pro stát
Podle Vojtěcha Kadlece je důležité změnit i samotné vnímání patentů. „Patent není výstup výzkumu. Patent je obchodní nástroj,“ zdůrazňuje. Firmy by podle něj měly chápat ochranu duševního vlastnictví jako způsob, jak získat konkurenční výhodu, chránit si trh nebo zvýšit marži. To ale vyžaduje větší vzdělávání firem i lepší mentoring.
Čtěte také
Pokud by se Česku podařilo udržet více hodnotných patentů doma, mohlo by to mít podle Kadlece i výrazný ekonomický přínos. „Vznikaly by tady robustnější firmy, které by více investovaly a více danily v Česku. Kromě dobře placených pracovních míst by tady zůstával i zisk na další rozvoj,“ říká.
Jiránek zároveň upozorňuje, že Evropská unie připravuje rozsáhlé programy na podporu komercializace výzkumu. Česko ale podle něj zatím nemá dostatečně připravené struktury, aby dokázalo o tyto prostředky úspěšně soutěžit.
Oba experti se přesto shodují, že samotný posun od „levné montovny“ k ekonomice založené na výzkumu a vývoji je pro Česko správným směrem. Další výzvou teď bude zajistit, aby větší část hodnoty vytvořené českými vědci a firmami zůstávala doma.
Poslechněte si celé Zaostřeno. Připravil Vojtěch Koval.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
