Historický víkend v Brně: Pouť smíření, sudetoněmecký sjezd a střet o minulost

Brno zažilo mimořádný víkend, který by ještě před několika desetiletími působil téměř nepředstavitelně. Historicky poprvé se právě v moravské metropoli konal sudetoněmecký sjezd a ve stejných dnech také tradiční Pouť smíření, připomínající tragické poválečné vyhnání brněnských Němců.

9 fotografií

Letošní ročník pouti přilákal podle organizátorů rekordních 4500 účastníků. Už ráno v Pohořelicích, odkud se průvod vydal směrem do Brna, bylo ale zřejmé, že událost stále vyvolává silné emoce. Malá, ale velmi hlučná skupina protestujících označovala akci za nepřijatelnou a protestovala i proti samotnému konání sudetoněmeckého sjezdu v Brně.

Právě v Pohořelicích byl v roce 1945 narychlo zřízen tábor pro vyhnané brněnské Němce, kteří byli na konci května po druhé světové válce násilně vyvedeni z města. Mnozí zde zemřeli především na nemoci, podvýživu a vyčerpání. Pouť smíření symbolicky obrací směr tehdejší tragické cesty.

Jednou z účastnic letošní pouti byla i germanistka a bývalá programová ředitelka festivalu Meeting Brno Blanka Návratová, která sleduje vývoj celé iniciativy od jejích začátků.

Atmosféra se změnila

„Dnes je to mimořádné v tom, jak je to velké. Odhadem tak desetkrát tolik lidí, než kolik chodilo v těch posledních letech. A obdivuju kolegy z Meetingu, jak je to právě profesionálně už za ty roky zorganizované. Rozdávala se tady voda, jsou tady zdravotníci všude, perfektní spolupráce s policií. I to umožňuje, aby to byla opravdu krásná, příjemná akce,“ řekla.

Čtěte také

David Hertl: Včerejší strach

Podle ní zvýšenému zájmu paradoxně pomohl i odpor, který letošní ročník provázel.

Historie samotné akce sahá do roku 2015, kdy Brno jako první a dosud jediné české město oficiálně vyjádřilo lítost nad poválečnou odvetou vůči německy mluvícím obyvatelům. Právě z této atmosféry vznikl festival Meeting Brno, který dnes už dávno přesahuje česko-německá témata.

Jedním z jeho spoluzakladatelů je David Macek, podle kterého je klíčové osobní setkávání — i s těmi, kdo nesouhlasí.

Setkání místo abstraktních představ

„Jsem velmi vždycky rád, když ti odpůrci přijdou, protože tam aspoň, přestože jsou proti, můžou zahlédnout tváře těch sudetských Němců. Já před už asi sedmi nebo osmi lety, to nás šlo méně a těch odpůrců taky bylo méně, tak jsem na ně zakřičel: Pojďte s námi raději na pivo. A oni se poté, co poctivě oddemonstrovali, začali trousit a vstoupili tady při projevech na zahradu,“ uvedl Macek.

Čtěte také

Sudetoněmecký landsmanšaft. Češi a Němci na cestě od nenávisti ke smíření

Podle něj tak právě osobní kontakt pomáhá bořit stereotypy, které se kolem sudetských Němců i celé historické debaty v české společnosti stále drží.

Navzdory protestům letošní ročník ukázal, že zájem o podobná setkání roste. Účastníci pochodu mluvili česky, německy i anglicky, mezi nimi byli potomci vysídlených rodin i Češi, kteří považují připomínání této kapitoly historie za důležitou součást smíření s minulostí.

Pro úplnost: den po Pouti smíření se v Brně konala početnější demonstrace proti sudetoněmeckému sjezdu, na níž vystoupil mimo jiné bývalý prezident Miloš Zeman; podle policejních odhadů se jí zúčastnilo 2500 až 4000 lidí.

Letošní víkend v Brně tak ukázal, že i 80 let po válce zůstává společná česko-německá minulost tématem, které dokáže společnost rozdělovat — ale také spojovat.

Celou reportáž uslyšíte v pořadu Zaostřeno na Českém rozhlase Plus, které natočil Vít Pohanka.