Jednokolové volby do Senátu? Šance pro šedé myši a zvolení lidí, které nechcete, varuje senátor Vystrčil

6. září 2018

Část senátorů v čele s Jiřím Dienstbierem (ČSSD) prosazuje změnu systému voleb do Senátu, a to na tzv. australský model. Voliči by na volebním lístku zaškrtli tři své favority a podruhé už k urnám nemuseli.

Podle senátora Miloše Vystrčila (ODS) by australský volební model zcela změnil charakter Senátu, protože senátorem by už nutně nemusel být jeden ze dvou nejsilnějších kandidátů z prvního kola.

Vítěz v australském systému může získat třeba jen 12 % prvních pořadí. To chceme, aby se senátorem stala šedá myš?
Miloš Vystrčil (ODS)

Lidé by navíc v novém systému nemohli volit jen svého favorita. „Je to něco, jako kdybyste si v restauraci chtěli objednat svíčkovou, a oni po vás chtěli, abyste řekl, co byste si objednal jiného, kdyby svíčkovou neměli,“ popisuje Vystrčil.

Senát má mizernou pověst. Jednokolové volby by mohly zvýšit legitimitu, myslí si politolog Znoj

Valdštejnský palác, sídlo Senátu

Čtrnáct senátorů napříč politickým spektrem předkládá návrh, který mění volby do horní komory parlamentu. Jestli změna volebního zákona projde, pak by lidé volili pouze v jednom kole a mohli by na jednom hlasovacím lístku určit nejmíň tři své potenciální favority. Hlasy nejmíň úspěšných by se postupně připočítávaly těm oblíbenějším až do chvíle, než některý z kandidátů získá nadpoloviční většinu a zvítězí.

Před přijetím změny je si prý třeba položit si dvě základní otázky: „Jestli chceme, aby se senátorem stal někdo, kdo není ani první (a ani druhý) na pásce. A jestli chceme, aby to bylo tak, že nemůžeme volit svého kandidáta. To pokud nepřidáme ještě další dva kandidáty, které vůbec nechceme.“

Ohledně problému nízké volební účasti Vystrčil navrhuje, aby bylo na volebním lístku pro první kolo jasně uvedeno, že se může konat i kolo druhé. To by pak podle Vystrčila mohlo být třeba souběžně s krajskými a komunálními volbami. Tím by se taky mohla zvýšit volební účast. 

Podobné výsledky, vyšší legitimita

„Dokud jsou dvoukolové volby do Senátu, tak bude velmi nízká účast buď v prvním, nebo ve druhém kole. Obojí je špatně, protože lidé prostě nechtějí tak často chodit k volbám. A k volbám do Senátu možná ještě méně než k jiným,“ reaguje zastánce reformy Jiří Dienstbier (ČSSD).

Kouzlo australského modelu je prý v tom, že volič označí pořadí kandidátů a tím vyjádří své preference i pro případné druhé kolo. Větší šanci by tak měli konsenzuální kandidáti, menší naopak ti extrémní.

Dienstbier také připouští, že v australském modelu by nakonec nemusel být zvolen ani jeden z kandidátů, kteří by se v současném systému utkali v kole druhém.

Výsledky australského modelu by zpravidla byly velmi podobné. Na tom se shodli i experti na semináři v Senátu.
Jiří Dienstbier (ČSSD)

„V praxi by k tomu asi došlo málokdy, ale může se to stát. I dnes má třeba nejsilnější kandidát 20 %, druhý 19 a třetí 18. Ale může se stát, že ti první dva nejsou pro nikoho dalšího přijatelní, zatímco ten třetí třeba ano. Ten by v australském modelu mohl vyhrát,“ zamýšlí se senátor.

Dienstbier připomíná, že senátor Vystrčil byl zvolen necelými 8 % všech voličů v jeho volebním obvodě, a připouští, že sám je na tom podobně. „Já nevím, jestli toto zakládá nějakou sílu osobnosti, která byla zvolena. Jestli jí to dává výraznou legitimitu,“ upozorňuje s tím, že v australském modelu je pak kandidát zvolený výrazně větším počtem voličů.

„To je absurdní argumentace. Abyste mohl volit toho svého kandidáta, tak jste přinucen dát ještě druhé a třetí místo. Může se stát, že tím přispějete k vítězství někoho, kdo podle vás vůbec vyhrát neměl,“ zdůrazňuje závěrem Vystrčil.

Australský model neboli alternativní hlasování vypadá takto: 
1. Pro voliče je úkol jednoduchý, na volebním lístku označí svého největšího favorita jedničkou a dalšího přijatelného kandidáta dvojkou.
2. Ani sčítání není složité. Pokud některý kandidát získal nadpoloviční počet prvních hlasů, je zvolen.
3. V případě, že nikdo nebyl zvolen okamžitě, postupuje se odzadu: nejméně úspěšný kandidát - ten s nejméně prvními hlasy - se ze sčítání vyřadí. Hlasy ovšem nepropadnou, přerozdělí se ostatním podle toho, komu dali voliči svůj druhý hlas.
4. Třetí bod se opakuje tak dlouho, dokud někdo nezíská nadpoloviční většinu hlasů

autoři: Tomáš Pavlíček , ert
Spustit audio

Související