Senát má mizernou pověst. Jednokolové volby by mohly zvýšit legitimitu, myslí si politolog Znoj

Valdštejnský palác, sídlo Senátu
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Valdštejnský palác, sídlo Senátu

Čtrnáct senátorů napříč politickým spektrem předkládá návrh, který mění volby do horní komory parlamentu. Jestli změna volebního zákona projde, pak by lidé volili pouze v jednom kole a mohli by na jednom hlasovacím lístku určit nejmíň tři své potenciální favority. Hlasy nejmíň úspěšných by se postupně připočítávaly těm oblíbenějším až do chvíle, než některý z kandidátů získá nadpoloviční většinu a zvítězí.

Předkladatelé očekávají, že změna senátní volby zatraktivní a zvýší účast, která se zejména ve druhém kole pohybuje v poslední době kolem 15 %. Kritici ale upozorňují, že zmíněný systém může oslabit tzv. tradiční strany, posílit antisystémová hnutí a v konečném důsledku poškodit i samotný Senát.

Politolog z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Milan Znoj si myslí, že Senát má dlouhodobě špatnou pověst.


Já myslím, že situace je neudržitelná, když ve 2. kole jde hlasovat 15 % lidí. Věrohodnost senátorů a jejich legitimita je nízká a je třeba s tím něco udělat. Když je to možné a většina věcí je příznivých k tomu, že se to dá vyřešit v 1. kole, tak je to třeba udělat.Milan Znoj

„Je institucionálně dobře ukotven a zkušenosti z jednání Senátu jsou spíše pozitivní a svým způsobem funguje i jako ona pověstná pojistka demokracie. Ale pověst je mizerná, nevalná, politické strany i významní politici hodně dlouho mluvili o tom, že by bylo třeba Senát zrušit,“ konstatuje Znoj.

Zatraktivnit Senát podle něho nebude nijak snadné a 15% účast ve volbách je velice negativní známka. „Když bude jedno kolo voleb, které se často spojí s nějakými jinými volbami, třeba komunálními nebo krajskými, případně evropskými, tak umožní, aby účast byla přes 30 %, a to si myslím, že je ještě přijatelné. Jakmile to bude méně, tak je důvěryhodnost Senátu opravdu špatná.“

Dodává, že na tom, že bude jednokolový systém, převažují pozitiva. O dopadech, zda bude mít umírňující efekt na politickou scénu, nebo ne, se může diskutovat a on by ho předpokládal.

Vladimír Hanáček z KDU-ČSL, politolog z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, souhlasí s tím, že otázka legitimity je spojená s volební účastí. Nedomnívá se ale, že by bylo radno řešit to volebním inženýrstvím.


Důvodů, proč bychom o tom uvažovat neměli, je celá řada. Ten nejdůležitější podle mého soudu je určitá stabilita stávajícího systému, který je zároveň dlouhodobě otestován.Vladimír Hanáček

„Otázka změny volebního systému je vždy určitá Pandořina skřínka, která, když se otevře, může přinést nezamýšlené důsledky. Argumenty obhájců změny, kteří argumentují poukazem na stávající situaci, pokládám za riskantní, protože předpoklady, že se zvýší volební účast, se potvrdit nemusí,“ myslí si Hanáček.

Připouští, že jednokolové volby by mohly být levnější, ale má pochybnosti, jestli by to tak bylo bezezbytku, protože se předpokládá vyvinutí sčítací IT technologie, což také stojí peníze. „Myslím, že demokracie něco stojí – nejlevnější je vždycky diktatura,“ konstatuje politolog.

Hanáček varuje, že systém může mít dvojí efekt. Buď může mít umírňující účinky, že voliči pravice a levice dají druhý a třetí preferenční hlas kandidátovi středu. To ale předpokládá strukturovaný stranický systém se stabilními voličskými strukturami. Druhý efekt může být opačný, tedy že posílí antisystémové subjekty.