Jednání o smíru v Palestině

Už po dvou dnech však účastníci jednání odložili na polovinu května s tím, že se objevily nové "tvořivé" návrhy, které je třeba projednat s vedením obou hnutí. Podle kuloárních zdrojů však odklad navrhl Egypt, když viděl, že rozpory jsou příliš velké a jednání by opět skončilo krachem.

Hamas s Fatahem se ani nepřiblížily shodě v otázce povahy a programu případné společné vlády, která by dokázala provést rekonstrukci zničeného pásma Gazy, ukončila jeho mezinárodní blokádu a dovedla Palestince k volbám do zákonodárné rady a čela samosprávy začátkem příštího roku. Rozpadly se i komise ustavené minulý měsíc, které měly připravit rámec dohody.

Hlavním problémem je neústupnost Hamasu uznat právo Izraele na existenci a smlouvy, které s ním uzavřela palestinská samospráva. Právě to je podmínkou mezinárodního společenství k uvolnění čtyř a půl miliardy dolarů přislíbených na březnové dárcovské konferenci. Exilovému vůdci Hamasu Chálidu Mišalovi, který byl tento týden opět zvolen do čela hnutí na další čtyři roky, to nedochází.

Podle vlastních slov "nechápe, co má uznání Izraele společného s vnitropalestinským usmířením". Obvinil Fatah z nadbíhání Izraelcům a Američanům a zopakoval, že Hamas nikdy Izrael neuzná. Vyjednavači Hamasu v Egyptě jsou chápavější a hledají nějaký trik, jak by se vlk nažral a koza zůstala celá. Navrhují například, že Hamas palestinsko-izraelské dohody neuzná, ale bude je pouze respektovat.

Egypt zase navrhl vytvoření přechodné vlády pod vedením předsedy samosprávy Mahmúda Abbáse, ve které by členové Hamasu nefigurovali, ale zasedli by v jejím "poradním výboru" s významnými rozhodovacími pravomocemi. Je však nepravděpodobné, že by se Hamas přímé účasti ve vládě vzdal.

Obě hnutí se zatím neshodla ani v dalších otázkách, jako je povaha a datum voleb nebo reforma Organizace pro osvobození Palestiny a bezpečnostních složek samosprávy. Jeden úspěch však vyjednavači přece jen zaznamenali - Hamas v Káhiře přistoupil na formulaci, že Organizace pro osvobození Palestiny bude až do příštích voleb vystupovat jako "národní zástupce".

Hnutí dosud požadovalo vytvoření nového orgánu, v němž by mělo rozhodující slovo. Hamas není členem OOP a nepovažuje ji za právoplatného celopalestinského představitele mimo jiné i proto, že v roce 1993 uznala "právo Izraele na existenci v míru a bezpečí".

Přestože oba soupeři před jednáním nepřestávali tvrdit, že o usmíření stojí, a na předchozí schůzce se dohodli, že zastaví vzájemnou slovní válku a napadání, v praxi dělají pravý opak. Těsně před zahájením současného kola rozhovorů se vystupňovaly nejen verbální útoky, ale i zásahy Fatahu proti členům Hamasu na Západním břehu.

Podle odhadů je ve zdejších věznicích zadržováno přes 550 mužů; bezpečnostní složky v zátazích úspěšně pokračují a v posledních dnech objevily řadu dílen na výrobu výbušnin a skladiště zbraní. Tato zvýšená aktivita naznačuje přesvědčení samosprávy, že jednání s Hamasem nikam nepovedou, a tak si Fatah raději zajišťuje, že na Západním břehu nedojde k puči jako před skoro dvěma lety v pásmu Gazy. Tam si ovšem počíná stejně Hamas vůči Fatahu.

Pásmo Gazy mezitím zůstává už déle než tři měsíce bez slibovaných mezinárodních prostředků na obnovu. Spor mezi Hamasem a Fatahem má i mnohem vážnější důsledky, i když ty znepokojují mezinárodní společenství mnohem méně než izraelské odvety za ostřelování civilistů.

Kvůli vzájemnému nepřátelství Hamas zrušil zdravotní komisi, která z Gazy posílala těžce nemocné pacienty do zahraničních nemocnic, a samospráva zase přestala do Gazy poukazovat peníze na zdravotní péči. Podle Světové zdravotnické organizace už kvůli tomu osm lidí zemřelo a řadě dalších smrt hrozí.

Pokrok v jednání o usmíření však nelze očekávat ani v květnovém kole. Naděje zdusila i středeční zpráva palestinské agentury Maan, podle které Mahmúd Abbás v příštích deseti dnech ještě před svou cestou do Washingtonu jmenuje novou prozatímní vládu.

Hamas reagoval prohlášením, že neuzná žádný kabinet, který neschválí parlament, ve kterém má většinu. Spíše než usmíření se tak rýsuje nový konflikt. Jeden představitel samosprávy dokonce prohlásil, že Palestinci jsou v situaci, kdy by nedokázali přijmout nabídku vlastního státu, ani kdyby jim ji zítra předložil Binjamin Netanjahu.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .