Jedna služba na pohotovosti navíc není pro praktiky zátěž, říká primář. Nemáme kapacitu, nesouhlasí pediatrička

„Zásadní problém je nedostatek praktických dětských lékařů,“ říká předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová. „To znamená, že už není možné zajistit pro všechny děti v České republice běžnou každodenní péči, která je naším úkolem.“

Čtěte také

iROZHLAS

Nemocnice se potýkají s nedostatkem dětských lékařů. Žádají výpomoc praktiků, ti to ale odmítají

„Je to velký problém, který je potřeba řešit," potvrzuje vážnost problému i primář pediatrického oddělení Fakultní nemocnice Bulovka Ivan Peychl. „Na druhé straně na to, abychom pokryli dětské pohotovosti, na to je praktiků v České republice dostatek,“ dodává.

Hlavní překážkou pro výpomoc na pohotovostech je přečerpání kapacit praktických lékařů. „Za posledních pět let zaniklo bez náhrady 392 ordinaci, protože nemáme mladé praktické dětské lékaře. Proto není dostatek kapacit a sil vypomáhat ještě v rámci pohotovostní služby,“ vysvětluje Hülleová.

Představa nemocničních lékařů o výpomoci zahrnuje jednu službu po pracovní době měsíčně – ve všední den od 17 do 22 hodin, o víkendu pak od 8 do 20 hodin.

Veškerá administrativní činnost a návštěvní služba probíhá mimo ordinační hodiny, takže většina kolegů si s sebou nosí práci domů.
Ilona Hülleová

„Máme normální pracovní dobu, řekněme od osmi do čtyř hodin, tam jsou lékaři možná přetížení. Aale jsou dost rozdíly v tom, kdy praktičtí pediatři považují svoji kapacitu za naplněnou,“ oponuje Peychl. „Odpracovat po té pracovní době jednou za měsíc jednu službu na pohotovosti není žádná ohromná zátěž,“ domnívá se.

Čtěte také

iROZHLAS

Chybí v Česku lékaři? Máme jich víc, než je unijní průměr, je to otázka systému, tvrdí děkan Babjuk

Ordinace je jen část směny

Ilona Hülleová ale upozorňuje, že péčí o pacienty v ordinaci povinnosti praktika nekončí. „V ordinační době se zajišťuje péče o nemocné děti. Patří tam kontroly dětí, preventivní prohlídky, očkování,“ popisuje. „Ale veškerá administrativní činnost a návštěvní služba probíhá mimo tyto hodiny, takže většina kolegů si s sebou nosí práci ještě domů.“

Kromě naplněných kapacit je další překážkou pro služby na pohotovosti vysoký věk značné části praktických pediatrů. „Přesto se více jak 60 % lékařů na pohotovosti zapojuje. Na druhou stranu neznám lékaře z nemocnic, kteří by pomáhali praktickým dětským lékařům, například v případě nemoci či nějakého potřebného zástupu,“ kritizuje Hülleová.

Dětské pohotovosti teď fungují z velké části jenom díky tomu, že část praktických pediatrů do nich nadále nastupuje.
Ivan Peychl

Podle Peychla není výpomoc nemocničních lékařů na pořadu dne. „Myslím, že to ani není potřeba, ani to nejde,“ brání se kritice Peychl. „Dětské pohotovosti teď fungují z velké části jenom díky tomu, že část praktických pediatrů do nich nadále nastupuje. Nebýt toho, tak by už pravděpodobně zkolabovaly.“

Chybí vzdělání, nebo zkušenosti?

Výpomoci mimo jiné brání i rozdíly ve vzdělávání a nárocích na kvalifikaci. „Bariéra se jmenuje kvalifikační kurz,“ podotýká Peychl. „Ten, kdo nemá atestaci v praktické pediatrii, musí procházet kvalifikačním kurzem, a tím se komplikuje to, aby mohl přejít do praxe, natož tam příležitostně pomáhat.“

Čtěte také

Lékařů je nedostatek a stárnou. Mladí lidé vědí, že v jiných oborech si vydělají víc, říká Kubek

Naopak podle Hülleové nejsou nároky na vzdělání překážkou. „Není to o kvalifikačním kurzu. Problém je, že v tomto oboru je poměrně málo přípravy v našich ordinacích a lékaři mají málo zkušeností,“ konstatuje.

„Zmíněný kvalifikační kurz neznamená nic jiného, než absolvovat jeden měsíc v ordinaci praktického dětského lékaře, kde se lékaři seznamují s prací, kterou v nemocnici nevykonávají.“

Jádro problému přitom podle předsedkyně sdružení pediatrů tkví v tom, že větší část mladých lékařů zůstává v nemocniční praxi, což způsobuje stárnutí českých praktických pediatrů.

„Nemocnice nejsou nafukovací a nezaměstnají neomezený počet pediatrů. Neměli bychom tedy podlehnout optice, že jediný problém české pediatrie je nedostatek praktických pediatrů,“ argumentuje Peychl. „Máme lékaře v nemocnicích, ve specializacích, na intenzivních péčích. Bude krátkozraké, když je budeme tlačit, aby doplnili stavy praktiků.“

Více podrobností o personální krizi v české pediatrii, možnostech vzájemné výpomoci mezi nemocnicemi a praktickými lékaři i návrzích ministerstva zdravotnictví si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse. Moderuje Karolína Koubová.