Jedna služba na pohotovosti navíc není pro praktiky zátěž, říká primář. Nemáme kapacitu, nesouhlasí pediatrička
Dětským pohotovostem v nemocnicích chybí pediatři. Primáři 55 dětských oddělení se před časem obrátili na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka s výzvou, aby jim s personální krizí pomohli praktici pro děti a dorost. Jenže těch není dost ani na pokrytí primární péče. Pokud se stavy v nemocnicích nedoplní, hrozí, že některá zařízení pohotovosti uzavřou. (repríza)
„Zásadní problém je nedostatek praktických dětských lékařů,“ říká předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová. „To znamená, že už není možné zajistit pro všechny děti v České republice běžnou každodenní péči, která je naším úkolem.“
Čtěte také
„Je to velký problém, který je potřeba řešit," potvrzuje vážnost problému i primář pediatrického oddělení Fakultní nemocnice Bulovka Ivan Peychl. „Na druhé straně na to, abychom pokryli dětské pohotovosti, na to je praktiků v České republice dostatek,“ dodává.
Hlavní překážkou pro výpomoc na pohotovostech je přečerpání kapacit praktických lékařů. „Za posledních pět let zaniklo bez náhrady 392 ordinaci, protože nemáme mladé praktické dětské lékaře. Proto není dostatek kapacit a sil vypomáhat ještě v rámci pohotovostní služby,“ vysvětluje Hülleová.
Představa nemocničních lékařů o výpomoci zahrnuje jednu službu po pracovní době měsíčně – ve všední den od 17 do 22 hodin, o víkendu pak od 8 do 20 hodin.
Veškerá administrativní činnost a návštěvní služba probíhá mimo ordinační hodiny, takže většina kolegů si s sebou nosí práci domů.
Ilona Hülleová
„Máme normální pracovní dobu, řekněme od osmi do čtyř hodin, tam jsou lékaři možná přetížení. Aale jsou dost rozdíly v tom, kdy praktičtí pediatři považují svoji kapacitu za naplněnou,“ oponuje Peychl. „Odpracovat po té pracovní době jednou za měsíc jednu službu na pohotovosti není žádná ohromná zátěž,“ domnívá se.
Čtěte také
Ordinace je jen část směny
Ilona Hülleová ale upozorňuje, že péčí o pacienty v ordinaci povinnosti praktika nekončí. „V ordinační době se zajišťuje péče o nemocné děti. Patří tam kontroly dětí, preventivní prohlídky, očkování,“ popisuje. „Ale veškerá administrativní činnost a návštěvní služba probíhá mimo tyto hodiny, takže většina kolegů si s sebou nosí práci ještě domů.“
Kromě naplněných kapacit je další překážkou pro služby na pohotovosti vysoký věk značné části praktických pediatrů. „Přesto se více jak 60 % lékařů na pohotovosti zapojuje. Na druhou stranu neznám lékaře z nemocnic, kteří by pomáhali praktickým dětským lékařům, například v případě nemoci či nějakého potřebného zástupu,“ kritizuje Hülleová.
Dětské pohotovosti teď fungují z velké části jenom díky tomu, že část praktických pediatrů do nich nadále nastupuje.
Ivan Peychl
Podle Peychla není výpomoc nemocničních lékařů na pořadu dne. „Myslím, že to ani není potřeba, ani to nejde,“ brání se kritice Peychl. „Dětské pohotovosti teď fungují z velké části jenom díky tomu, že část praktických pediatrů do nich nadále nastupuje. Nebýt toho, tak by už pravděpodobně zkolabovaly.“
Chybí vzdělání, nebo zkušenosti?
Výpomoci mimo jiné brání i rozdíly ve vzdělávání a nárocích na kvalifikaci. „Bariéra se jmenuje kvalifikační kurz,“ podotýká Peychl. „Ten, kdo nemá atestaci v praktické pediatrii, musí procházet kvalifikačním kurzem, a tím se komplikuje to, aby mohl přejít do praxe, natož tam příležitostně pomáhat.“
Čtěte také
Naopak podle Hülleové nejsou nároky na vzdělání překážkou. „Není to o kvalifikačním kurzu. Problém je, že v tomto oboru je poměrně málo přípravy v našich ordinacích a lékaři mají málo zkušeností,“ konstatuje.
„Zmíněný kvalifikační kurz neznamená nic jiného, než absolvovat jeden měsíc v ordinaci praktického dětského lékaře, kde se lékaři seznamují s prací, kterou v nemocnici nevykonávají.“
Jádro problému přitom podle předsedkyně sdružení pediatrů tkví v tom, že větší část mladých lékařů zůstává v nemocniční praxi, což způsobuje stárnutí českých praktických pediatrů.
„Nemocnice nejsou nafukovací a nezaměstnají neomezený počet pediatrů. Neměli bychom tedy podlehnout optice, že jediný problém české pediatrie je nedostatek praktických pediatrů,“ argumentuje Peychl. „Máme lékaře v nemocnicích, ve specializacích, na intenzivních péčích. Bude krátkozraké, když je budeme tlačit, aby doplnili stavy praktiků.“
Více podrobností o personální krizi v české pediatrii, možnostech vzájemné výpomoci mezi nemocnicemi a praktickými lékaři i návrzích ministerstva zdravotnictví si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse. Moderuje Karolína Koubová.
Související
-
Kubek: Noční a víkendové služby k práci lékařů patří, ale systém nemůže být založen na přesčasech
Začíná sjezd České lékařské komory. A to v situaci, kdy kvůli novele zákoníku práce podalo šest tisíc lékařů výpověď z přesčasových služeb. O čem budou lékaři debatovat?
-
Nedostatek dětských lékařů? Problémem je nestabilní systém vzdělávání, vysvětluje pediatr
Česko trápí nejen nedostatek praktických lékařů pro děti, ale už i nemocničních pediatrů. Co je důvodem?
-
Ministerstvo zdravotnictví hodlá vyřešit nedostatek pediatrů. Na stole je i kratší forma atestace
Desítky kilometrů musejí dojíždět někteří rodiče, aby pro své děti sehnali pediatra. Vyhlídky do budoucna navíc nejsou optimistické a během několika let může být bez pediatra až třetina dětí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.