Jeden starý div
O tom, že bylo vybráno novodobých sedm divů světa, se dá úspěšně pochybovat. Jisté pouze je, že proběhla gigantická marketingová akce, provázená rekordní telekomunikační anketou, jejíž výsledek byl zveřejněn v rámci velkolepé reklamní show. Už předem bylo jasné, že nelze dosáhnout rozumného výsledku hlasování o tom, které lidské výtvory jsou na této planetě nejvíce hodny podivu. Sto milionů lidí spíše lokálně lobbovalo než globálně porovnávalo.
Nepřekvapuje mě, že UNESCO se od soutěže distancovalo a že anketu ignorovali Egypťané, kterým právem připadlo absurdní hlasovat, zda pyramidy zůstanou divem světa, za který byly označeny helénským filozofem Filónem Byzantským už ve druhém století před našim letopočtem. Vlastně nejzajímavější na celé akci je právě to, že se našlo sto milionů lidí, kterým nepřišlo podezřelé, že nemohou hlasovat pro egyptské pyramidy. Zjevně nešlo o seriózní kulturní událost, nýbrž o lidovou zábavu.
Není ale důvod milionáře Bernarda Webera peskovat. Baví-li se lidé hlasováním o architektonických divech světa, nepochybně volí mezi méně pominutelnými alternativami, než jaké nabízí hlasování mezi amatérskými pěvci anebo děvčaty v plavkách. Bavič Weber může říct, že vedlejším produktem jeho kšeftu je kultivace veřejnosti, a pokud navíc polovinu výnosů věnuje na opravu památek, je to, jak se říká, "lepší než drátem do oka". Nic proti globální pouťové atrakci, jenom bychom si měli vyprosit titulky typu, že "Svět má od nynějška sedm nových divů". Jde pouze o jeden div a relativně starý: člověk je nejen soutěživý, ale i hravý tvor, který se rád sám sobě podivuje. A na tom Weber vydělal.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.