Je třeba se systematicky podívat na výdajovou stránku rozpočtu. Škrty jsou možné třeba ve veřejných zakázkách, navrhuje ekonom Stroukal

Do jednání o nejdůležitějším zákonu roku vnesla tvrdou kritiku Národní rozpočtová rada, podle které jsou veřejné finance bez navýšení příjmů a snížení výdajů neudržitelné.

Čtěte také

Marek Hudema: Zastropovaní cen energií není tak jednoduché, jak vypadá

Podle Dominika Stroukala, hlavního ekonoma Platební instituce Roger a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV), bude schodek pravděpodobně mnohem vyšší než jeho návrh. „Je zde více rizik vedoucích k tomu, že by hospodářský růst mohl být nižší, a tudíž rozpočet nepodpoří na příjmové stránce.“

Ministr financí před jednáním vlády řekl, že prioritou číslo jedna je pomoc lidem a firmám s cenami energií a některé priority tedy budou muset být odsunuty.

Ono to na obou stranách oproti minulému roku nabublalo zhruba stejně a schodek nyní vychází plus minus jako v roce 2021.
Dominik Stroukal

„Největší deziluze ze současných návrhů je v tom, že po dlouhých letech v opozici nejsou připraveny výdajové škrty, ke kterým se zejména pravicová část současné vlády, tedy ODS, dlouho hlásila,“ míní Stroukal.

„Problém na výdajové stránce je současně i s inflací. Na jedné straně nám rostou příjmy, protože roste výběr daní z DPH a z příjmu tím, jak rostou mzdy. Na druhé straně se musí valorizovat důchody. Takže ono to na obou stranách oproti minulému roku nabublalo zhruba stejně a schodek nyní vychází plus minus jako v roce 2021.“

Krize tehdy stála nějakých 130 miliard korun. Dnes tvoří 130 miliard korun jen pomoc domácnostem za energie.
Dominik Stroukal

Jedinou prioritu, která by se nyní stále dala dělat, je podle Stroukala „podívat se systematicky na výdajovou stránku. Jde o dlouhý a náročný proces, ale možná je chybou, že se to nedělo osm let zpět a nyní jsme už neměli připravené paragrafové znění toho, co dělat právě na výdajové stránce.“

Čtěte také

Petr Šabata: Z rozpočtu na vzdělávání se ztrácejí peníze. Dělá si vláda ze škol dobrý den?

Ekonom upozorňuje, že výdajové položky se od finanční krize v roce 2009 dostaly do zcela jiných čísel. „Krize tehdy stála nějakých 130 miliard korun. Dnes tvoří 130 miliard korun jen pomoc domácnostem za energie… Chybí v těch návrzích trochu skromnosti, protože se hází s velkými čísly hlava nehlava.“

Výdajové škrty by pak Stroukal viděl možné například ve veřejných zakázkách. „A to jsou věci, na kterých je shoda zleva doprava. Není to nic ideologického.“

Jaké priority budou muset počkat, aby se plánovaný deficit ve výši 270 miliard neprohluboval? Bude nutné zvýšit daně? A jaké politické důsledky má hospodaření státu v době krize, kterou prožíváme? Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu.