Pomoc firmám nemá být zadarmo. Měla by mít formu půjčky, navrhuje ekonom Zámečník

20. září 2022

Vláda stanovila cenové stropy u elektřiny a plynu pro domácnosti, podle kritiků jde ale o plošné opatření, které snižuje motivaci k úsporám. „Není to z definice zacílené přesně, ale pro ty, kterým to nebude stačit, je zde příspěvek na bydlení,“ nesouhlasí ekonom Miroslav Zámečník, podle kterého je samotná cena energií dostatečnou motivací pro šetření.

„Komise řekla, že v této mimořádné situaci je ochotna přistoupit i na tarif, který by byl pod úrovní nákladů. To by skutečně mohlo vyústit v nehospodárnost. Ale myslím, že většina lidí bude šetřit. Uváděné příklady, že si někdo bude vyhřívat bazén, jsou absurdity a hlavně marginálie,“ dodává.

Čtěte také

Evropská komise zároveň navrhuje zavedení výkupního stropu na ceny energií ve výši 180 eur za MWh u elektřiny produkované z obnovitelných zdrojů, jádra a černého a hnědého uhlí. Podle Zámečníka se ale tyto dvě opatření vůbec nemusí potkat.

„Každá z těch zemí si to udělá tak, aby neporušovala energetický trh a pravidla hospodářské soutěže. K silové elektřině se připočítávají různé položky, takže kolik bude stát kWh v jednotlivých zemích, se tím nepředjímá,“ vysvětluje.

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) vládní opatření kritizoval za to, že náklady zastropování by měly více nést výrobci elektřiny a méně státní rozpočet.

Velké firmy, které vytvářely velké zisky, najednou chtějí podporu, kterou nebudou vracet?
Miroslav Zámečník

„To je produkční přístup, kdy se díváte na náklady podle paliva. Museli bychom se dívat na ,řekněme, tři velké producenty a jaké jsou náklady na jejich poslední třeba hnědouhelný zdroj. Muselo by se fakticky jít do každé elektrárny a odebrat veškerý zisk toho producenta. A to snad proboha nechceme,“ zdůrazňuje Zámečník.

Snadno by se tak mohlo stát, že výrobce svůj nejdražší zdroj vypne a ten přestane dodávat elektřinu do sítě v době, kdy je nejvíce potřeba. Návrh Evropské komise je proto nastavený tak, aby určitou míru zisku ponechal i elektrárnám, které dovážejí černé uhlí až z Austrálie nebo Kolumbie.

Pomoc na splátky

Pomoc soukromým firmám by podle Zámečníka měla mít formu půjček s velmi flexibilním splátkovým kalendářem: „Jsou to soukromé podnikatelské subjekty, ne domácnosti nějakého důchodce nebo matky samoživitelky, to je velký rozdíl. Firmy podnikají za účelem zisku, takže pomoc ano, ale ve formě úvěrové.“

Čtěte také

Situace je prý mimořádná a není čas na jemné ladění detailů. „Tím, že to není zadarmo, že jsou to úročené peníze a musí se jednou splatit, tak tam máte automatický filtr, že si je půjčí jenom ten, který to doopravdy potřebuje,“ dodává.

Parametry půjčky zároveň musí zohledňovat to, že není jasné, jak dlouho budou vysoké ceny energií trvat. Za příklad dává princip studentských půjček ve Velké Británii, které se splácí po absolvování vysoké školy formou přirážky k dani z příjmu.

„Máme zde malé podniky, ještě se něco možná dohodne pro ty střední, ale velké firmy, které vytvářely velké zisky, najednou chtějí podporu, kterou nebudou vracet? A budou pak dál platit 19procentní korporátní sazbu daně? Ale to pak platíme všichni,“ uzavírá Zámečník.

Poslechněte si záznam rozhovoru v Interview Plus.

autoři: Lukáš Matoška , ert

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.