Chudé nemůžeme nutit jít až na dřeň. Šetřit energiemi musí i vysokopříjmoví, upozorňuje ekonom Pertold

Zastropování cen sice sníží paniku ve společnosti, otázkou ale je, zda jde o nejlepší možné řešení. „Třeba Rakousko zvolilo trošku jiné v tom smyslu, že zastropovalo ještě níže, ale jenom 80 procent obvyklé společnosti. Takže je otázka, zda to řešení není příliš hrubé,“ zamýšlí se expert z think tanku IDEA.

Čtěte také

Ceny energií by měly jít na vrub výrobců, ne státního rozpočtu, kritizuje vládu exministr Havlíček

Zásadním problém prý je to, že není jasné, jak moc je nutné šetřit. „Proto máme tržní ceny, aby nám říkaly, co je v daném okamžiku vzácné. Určitě to k nějakému šetření povede, ale nevíme, jestli to bude dostatečné,“ poznamenává s tím, že dopady na sociální vrstvy obyvatelstva budou různé.

„Problém plošných opatření je, že pro někoho je to dost a pro jiné málo. Nemůžeme nízkopříjmové nutit jít úplně na dřeň. Od toho máme sociální systém. Ale na druhou stranu je nutné k úsporám motivovat i ty vysokopříjmové,“ zdůrazňuje.

Schodek bude i v dobrých časech

Zatímco o mimořádný příspěvek ve výši pěti tisíc korun si požádalo 85 procent oprávněných rodin, u standardních sociálních dávek je procento lidí, kteří je pobírají, mnohem nižší. Podle Pertolda je proto nutné žádosti digitalizovat, maximálně zjednodušit a zlepšit komunikaci směrem k lidem, kteří na ně mají nárok.

I kdyby se nám krásně dařilo a žádná krize nebyla, tak máme schodek 220 miliard, a to dlouhodobě není udržitelné.
Filip Pertold

„Příspěvek na bydlení čerpá přibližně 180 tisíc domácností, podle velmi hrubých sociologických údajů je ale potřebných domácností 600 až 800 tisíc. Je zde velký prostor pro navyšování,“ upozorňuje Pertold.

Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS odhadl celkové náklady na zastropování energií na 130 miliard korun. Podle Pertolda ale náklady spočítat nelze, protože není jasné, jak se budou vyvíjet tržní ceny a tedy výše kompenzací pro dodavatele. 

Čtěte také

Petr Holub: Cenový strop pro energie prodlouží energetickou krizi

Zároveň je prý prakticky jisté, že bude muset být znovu novelizován státní rozpočet, který aktuálně počítá se schodkem 330 miliard korun. Dodatečné peníze může vláda získat zdaněním výrobců energií, Pertold ovšem upozorňuje na vysoký strukturální schodek rozpočtu:

„I kdyby se nám krásně dařilo a žádná krize nebyla, tak máme schodek 220 miliard, a to dlouhodobě není udržitelné. Dříve nebo později musí dojít k navýšení daní. Jestli ten Černý Petr padne na tuto, nebo příští vládu, to nejsem schopen odhadnout,“ uzavírá ekonom.

Umíme hospodařit s penězi? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.