Je tady skupina historiků, která ohýbá dějiny. Jsou jako magma a vše zaplavují, varuje historik z opačného proudu Cerman

17. květen 2023

Ve sporu o Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je vše přesně naopak, než jak tvrdí média, míní historik a vysokoškolský pedagog Ivo Cerman. Postavil se tak proti názoru asi 170 historiků, kteří se vymezili proti údajně nezodpovědnému řízení ústavu. „Tábor, který si přivlastnil pravomoc určovat, koho odvolat a co je pravda, má početní většinu a řekl bych, že nezná slitování,“ říká v Osobnosti Plus s tím, že má i obavy.

Čtěte také

„Myslím, že je to silná skupina, a to hlavně proto, že už ovládli řadu institucí, a tím pádem získali i institucionální prostředky. Například Ústav pro soudobé dějiny má zhruba stejný počet výzkumných pracovníků jako ÚSTR, což je kolem 60 lidí. Vlastní dvě budovy v Praze, mají možnosti financovat si překlady textů do angličtiny z prostředků Akademie věd atd. – taky toho využívají.“

„Z pracoviště Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd vzešla naprosto katastrofální práce Kateřiny Čapkové o dějinách Židů v českých zemích, která je až obhajobou socialismu založenou na přenášení viny na většinové obyvatelstvo. Je to anti-česká propaganda, kterou ale pak šíří i v zahraničí.“

Čtěte také

„Přirovnal bych je k magmatu, které se pomalu šíří prostorem a všechno zaplavuje,“ dodává historik. Tvrdí, že v Praze vznikla skupina lidí v oblasti humanitních věd, které spojuje odmítavý postoj k polistopadové demokracii s příklonem k novému, lepšímu socialismu.

Kromě Ústavu pro soudobé dějiny je to podle Cermana i Ústav hospodářských a sociálních dějin FF UK, kde působil i mediálně známý Michal Pullmann. „A jak se ukázalo během sporu o ÚSTR, tak v době minulého vedení Zdeňka Hazdry a náměstka Ondřeje Matějky, zapustili úspěšně kořeny i v této instituci.“

Jen recyklují socialismus

„Tito krasoduchové nebo socialisti ale nepřinášejí nic nového. Spíš recyklují pozitivní sebeobraz, který vytvořili v minulosti už totalitní režimy. To, co přinášejí jako novinky, je ale jen recyklací postoje, který v minulosti už totalitní režim prezentoval. Protože měli k dispozici širokou škálu médií a vědeckých institucí, prognostických ústavů apod.“

Čtěte také

Jako příklad pak uvádí myšlenku čechoslovakismu. „Oni nepředstavují první republiku jako republiku založenou na občanských právech jednotlivců, ale jako Československo založené na nacionalistické ideologii čechoslovakismu.“

To, co historiku Cermanovi ale opravdu nedá spát, je učebnice dějepisu pro 9. třídy základních škol.

„Co mi na té učebnici vadí nejvíc? Když začnu od konce, jsou tam vulgarity a materiály nevhodné pro výuku na základních školách. Nevím, jestli to vůbec mohu říct nahlas, ale jsou tam slova začínající písmenem ,p‘, pak na ,h‘ a i na ,k‘, které bych nerad citoval.“

„Jde přitom o citáty, řekněme, z interview nebo vzpomínek současníků z doby socialismu, což podle mne nemá v učebnici pro děti co dělat. Hodně nevhodný je vtípek s Miladou Horákovou – je to kresba, kde je Horáková namalovaná jako prase na zabijačce, jmenuje se to: Horáková visí.“

Podle historika je ještě horší, že obsahuje faktograficky nesprávná i nepřesná data a uvádí i konkrétní příklady. To si už ale poslechněte v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související