Je potřeba dostat uhlík z atmosféry, kde je ho přebytek, do půdy, kde chybí, apeluje autor projektu Carboneg
Hostem Hovorů je autor projektu Carboneg Václav Kurel, který usiluje o regenerativní způsob hospodaření. „Udržitelné zemědělství dnes už nedává smysl. Už není co udržovat. Půda je v tak špatném stavu, že ji naopak potřebujeme regenerovat. Potřebujeme do ní vrátit život, a to tak, že nebudeme rozrušovat dům pro půdní houby a bakterie, ale budeme se jim snažit vytvořit takové podmínky, aby se jim v půdě dařilo,“ nastiňuje.
Stav půdy v Česku není podle něj ideální. „Nejhorší jsou oblasti na jižní Moravě a na severu Čech, kde je sucho. Oblasti, které trpí suchem, zažívají velkou větrnou erozi a potom, když přijdou přívalové deště, tak ještě erozi vodní.“
Čtěte také
V takových oblastech stávající konvenční hospodářství naráží na své limity. Konvenční, tradiční hospodářství je takové, které ve velkém množství využívá hnojiv, pesticidů, těžkých strojů, čímž se půda degraduje a úrodnost se neustále snižuje.
Kurelův projekt má velké ambice, snaží se o dosažení uhlíkové negativity. Tedy nejen, že chce emise omezit, ale dokonce chce z atmosféry „stahovat“ i ty již existující, které tam lidstvo za více než 200 let od průmyslové revoluce vyslalo.
Od průmyslové revoluce jsme do atmosféry vypustili asi 1 500 miliard tun.
Václav Kurel
„Od průmyslové revoluce jsme do atmosféry vypustili asi 1 500 miliard tun. A každý rok je to dalších 40 miliard,“ uvádí.
Návrat k symbióze
Podle Kurela je potřeba dostat uhlík z atmosféry, kde je ho přebytek, do půdy, kde je ho naopak nedostatek. „Vracíme se k fotosyntéze a symbióze rostlin s půdní mikrobiologií. Rostlina když potřebuje živiny – vodu a minerální látky –, tak si o to žádá právě houby a bakterie.“
Čtěte také
Aby je rostlina od nich získala, posílá jim cukry, kterých má z fotosyntézy přebytek. „Funguje tam potom symbiotický vztah. Bakterie a houby tím, že jim rostlina posílá cukry, tak posílají uhlík, který tam potom zůstává, hromadí se v půdě, hromadí se i v odumřelých houbách,“ popisuje. A tento symbiotický vztah jsme podle Kurela ztratili a nahrazujeme ho anorganickými hnojivy.
Spotřebitel se stavem zemědělské krajiny prý ale moc nezmůže. Nabídka produkce z regenerativního zemědělství je zatím nulová. Určitý vliv už však může mít vlastník půdy, který může po svém nájemci požadovat, aby změnil způsob hospodaření.
Problém není ve skotu. Problém je v tom, jak jej chováme.
Václav Kurel
Hojně se také hovoří o tom, že pro planetu je v produkci metanu mnohem více nebezpečný skot než například auta. Kurel ale upozorňuje, že jde z části o mýtus.
„Problém není ve skotu. Problém je v tom, jak jej chováme. Měli bychom chov dobytka napodobit tomu, jak se pasou velká stáda bizonů někde v prériích, kde mají kolem sebe predátory. Jsou nahuštěni hodně blízko sebe, spasou vysokou trávu tak napolovic a druhý den jdou někam jinam. A takto funguje regenerativní pastva,“ dodává.
Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Naděžda Hávová.
Související
-
Götzová z ministerstva zemědělství: Green Deal s válkou nepočítal. Bez pesticidů se nyní neobejdeme
Česko pokládá evropské ambice stanovující o 50 % méně pesticidů na unijních polích do roku 2030 za přehnané. Během svého předsednictví tak chce tempo snižování zpomalit.
-
Šetrné zemědělství na vrácené půdě může církvi zlepšit pověst, míní odborník na životní prostředí
Zabaveno komunisty, vráceno státem. Jak církve hospodaří na znovu nabyté půdě? Odpovídá datový novinář ČRo Jan Boček a odborník na životní prostředí Vojtěch Pelikán.
-
Precizní zemědělství šetří chemii, přesně cílí na jednotlivé centimetry půdy, popisuje vědec Kumhála
Drahá hnojiva, nedostatek pracovníků a zároveň velký rozvoj kamer, senzorů a schopností strojového učení. To všechno jsou výzvy, se kterými se musí čeští sedláci vyrovnat.
