Je potřeba dostat uhlík z atmosféry, kde je ho přebytek, do půdy, kde chybí, apeluje autor projektu Carboneg
Hostem Hovorů je autor projektu Carboneg Václav Kurel, který usiluje o regenerativní způsob hospodaření. „Udržitelné zemědělství dnes už nedává smysl. Už není co udržovat. Půda je v tak špatném stavu, že ji naopak potřebujeme regenerovat. Potřebujeme do ní vrátit život, a to tak, že nebudeme rozrušovat dům pro půdní houby a bakterie, ale budeme se jim snažit vytvořit takové podmínky, aby se jim v půdě dařilo,“ nastiňuje.
Stav půdy v Česku není podle něj ideální. „Nejhorší jsou oblasti na jižní Moravě a na severu Čech, kde je sucho. Oblasti, které trpí suchem, zažívají velkou větrnou erozi a potom, když přijdou přívalové deště, tak ještě erozi vodní.“
Čtěte také
V takových oblastech stávající konvenční hospodářství naráží na své limity. Konvenční, tradiční hospodářství je takové, které ve velkém množství využívá hnojiv, pesticidů, těžkých strojů, čímž se půda degraduje a úrodnost se neustále snižuje.
Kurelův projekt má velké ambice, snaží se o dosažení uhlíkové negativity. Tedy nejen, že chce emise omezit, ale dokonce chce z atmosféry „stahovat“ i ty již existující, které tam lidstvo za více než 200 let od průmyslové revoluce vyslalo.
Od průmyslové revoluce jsme do atmosféry vypustili asi 1 500 miliard tun.
Václav Kurel
„Od průmyslové revoluce jsme do atmosféry vypustili asi 1 500 miliard tun. A každý rok je to dalších 40 miliard,“ uvádí.
Návrat k symbióze
Podle Kurela je potřeba dostat uhlík z atmosféry, kde je ho přebytek, do půdy, kde je ho naopak nedostatek. „Vracíme se k fotosyntéze a symbióze rostlin s půdní mikrobiologií. Rostlina když potřebuje živiny – vodu a minerální látky –, tak si o to žádá právě houby a bakterie.“
Čtěte také
Aby je rostlina od nich získala, posílá jim cukry, kterých má z fotosyntézy přebytek. „Funguje tam potom symbiotický vztah. Bakterie a houby tím, že jim rostlina posílá cukry, tak posílají uhlík, který tam potom zůstává, hromadí se v půdě, hromadí se i v odumřelých houbách,“ popisuje. A tento symbiotický vztah jsme podle Kurela ztratili a nahrazujeme ho anorganickými hnojivy.
Spotřebitel se stavem zemědělské krajiny prý ale moc nezmůže. Nabídka produkce z regenerativního zemědělství je zatím nulová. Určitý vliv už však může mít vlastník půdy, který může po svém nájemci požadovat, aby změnil způsob hospodaření.
Problém není ve skotu. Problém je v tom, jak jej chováme.
Václav Kurel
Hojně se také hovoří o tom, že pro planetu je v produkci metanu mnohem více nebezpečný skot než například auta. Kurel ale upozorňuje, že jde z části o mýtus.
„Problém není ve skotu. Problém je v tom, jak jej chováme. Měli bychom chov dobytka napodobit tomu, jak se pasou velká stáda bizonů někde v prériích, kde mají kolem sebe predátory. Jsou nahuštěni hodně blízko sebe, spasou vysokou trávu tak napolovic a druhý den jdou někam jinam. A takto funguje regenerativní pastva,“ dodává.
Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Naděžda Hávová.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
