Je „do rukou“ opravdu do rukou? Tragická situace kolem jmenování vlády vykazuje rysy komična, říká Jan Kysela

„Mám za to, že když ústavní úprava říká, že demisi skládá předseda vlády do rukou prezidenta republiky, tak u toho má být – premiér demisi předává a prezident ji přijímá. Za úřadování Miloše Zemana už jsme ale ve dvou případech viděli, že k osobnímu kontaktu nedošlo. Demise byla podána na podatelnu Pražského hradu a pak se s ní něco dělo,“ komentuje ústavní právník a vedoucí Katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela.

Zeman měl Fialu jmenovat předsedou vlády v pátek v poledne. Program kvůli hospitalizaci zrušil, v sobotu ale má být z nemocnice propuštěn a o den později chce Fialu jmenovat.

Kysela podotýká, že se stále dokola točíme kolem toho, co si představujeme pod adekvátním výkonem prezidentského úřadu. Podle Hradu se jmenování odehraje „za dodržení platných hygienicko-epidemiologických opatření.“ Konkrétní podobu aktu prezidentova kancelář v pátek dopoledne neupřesnila.

Čtěte také

Zeman jmenuje Fialu v neděli v Lánech premiérem, z nemocnice prezidenta propustí v sobotu

„Ve chvíli, kdy v jednom případě ‚do rukou‘ neznamená do rukou, tak jde o to, jestli v jiném případě ‚do rukou‘ má být do rukou, nebo to zase do rukou být nemusí. Jestli tedy nemůžete vymyslet nějakou konstrukci, že na jedné straně obrazovky je prezident, na druhé předseda vlády, společně přitisknou ruku na obrazovku a to je tedy ono, nebo udělají nějaké symbolické gesto. Nic z toho není to, co by Ústava předpokládala, ale ve chvíli, kdy jako političtí aktéři nemáte potřebu se jí striktně řídit, tak potom vymýšlíte nějaké cesty, které vám přibližně umožní naplnit tu konstrukci, aniž byste naplňovali text,“ zamýšlí se Kysela.

Když v jednom případě ‚do rukou‘ neznamená do rukou, tak jde o to, jestli v jiném případě ‚do rukou‘ má být do rukou, nebo zase nemusí.
Jan Kysela

„Kdyby celá tato situace nebyla tragická, vykazovala by rysy komična,“ konstatuje ústavní právník a připomíná, že na začátku října proběhly v České republice volby s poměrně výjimečným výsledkem, kdy hlas lidu vygeneroval zřetelnou většinu.

Čtěte také

Krize by měla z politiků dělat státníky. A to se v pandemickém Česku neděje, říká komentátor Hartman

„Jsme ale na konci listopadu, kdy ta většina přešlapuje a čeká, až bude moci být jmenována,“ říká Kysela.

Zprocesování celého aktu přitom vázne na tom, že prezident buď není schopen jej vykonat, nebo celou věc protahuje sjednáváním schůzek s jednotlivými kandidáty na ministry. „To by ale mělo význam jen za předpokladu, že by prezident republiky měl pocit, že si je může nevybrat a odmítnout,“ upozorňuje host Tématu dne.

Jeden z budoucích členů vlády Petr Gazdík (STAN) má za to, že vzhledem k zoufalé pandemické situaci v České republice by bylo záhodno novou vládu jmenovat co nejdřív. O případné aktivaci článku 66 Ústavy ale v tuto chvíli neuvažuje: „Určitě se tak nestane kvůli covidu, kde je karanténní lhůta jasná.“

Ještě striktněji se k dříve diskutované aktivaci článku Ústavy staví ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy v demisi Karel Havlíček (ANO): „Jsem absolutně proti. Přemýšlet o aktivaci kvůli covidu mi připadá úplně bláznivé.“

Poslechněte si celý audiozáznam Tématu dne Martiny Maškové.