Je „do rukou“ opravdu do rukou? Tragická situace kolem jmenování vlády vykazuje rysy komična, říká Jan Kysela

26. listopad 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jan Kysela

Prezident Miloš Zeman se nakazil koronavirem. Po několika hodinách se tak ve čtvrtek znovu vrátil do Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN), kde mu lékaři podali infuzi monoklonálních protilátek. Zkomplikovalo se tak jmenování Petra Fialy (ODS) premiérem země, protože Ústava předpokládá, že ministerský předseda složí slib do rukou prezidenta. To by bylo myslitelné i v kulisách nemocničního pokoje, teď by ovšem hlava státu měla být v izolaci. Přesto se jmenování plánuje na neděli.

„Mám za to, že když ústavní úprava říká, že demisi skládá předseda vlády do rukou prezidenta republiky, tak u toho má být – premiér demisi předává a prezident ji přijímá. Za úřadování Miloše Zemana už jsme ale ve dvou případech viděli, že k osobnímu kontaktu nedošlo. Demise byla podána na podatelnu Pražského hradu a pak se s ní něco dělo,“ komentuje ústavní právník a vedoucí Katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela.

Zeman měl Fialu jmenovat předsedou vlády v pátek v poledne. Program kvůli hospitalizaci zrušil, v sobotu ale má být z nemocnice propuštěn a o den později chce Fialu jmenovat.

Kysela podotýká, že se stále dokola točíme kolem toho, co si představujeme pod adekvátním výkonem prezidentského úřadu. Podle Hradu se jmenování odehraje „za dodržení platných hygienicko-epidemiologických opatření.“ Konkrétní podobu aktu prezidentova kancelář v pátek dopoledne neupřesnila.

Čtěte také

„Ve chvíli, kdy v jednom případě ‚do rukou‘ neznamená do rukou, tak jde o to, jestli v jiném případě ‚do rukou‘ má být do rukou, nebo to zase do rukou být nemusí. Jestli tedy nemůžete vymyslet nějakou konstrukci, že na jedné straně obrazovky je prezident, na druhé předseda vlády, společně přitisknou ruku na obrazovku a to je tedy ono, nebo udělají nějaké symbolické gesto. Nic z toho není to, co by Ústava předpokládala, ale ve chvíli, kdy jako političtí aktéři nemáte potřebu se jí striktně řídit, tak potom vymýšlíte nějaké cesty, které vám přibližně umožní naplnit tu konstrukci, aniž byste naplňovali text,“ zamýšlí se Kysela.

Když v jednom případě ‚do rukou‘ neznamená do rukou, tak jde o to, jestli v jiném případě ‚do rukou‘ má být do rukou, nebo zase nemusí.
Jan Kysela

Kdyby celá tato situace nebyla tragická, vykazovala by rysy komična,“ konstatuje ústavní právník a připomíná, že na začátku října proběhly v České republice volby s poměrně výjimečným výsledkem, kdy hlas lidu vygeneroval zřetelnou většinu.

Čtěte také

„Jsme ale na konci listopadu, kdy ta většina přešlapuje a čeká, až bude moci být jmenována,“ říká Kysela.

Zprocesování celého aktu přitom vázne na tom, že prezident buď není schopen jej vykonat, nebo celou věc protahuje sjednáváním schůzek s jednotlivými kandidáty na ministry. „To by ale mělo význam jen za předpokladu, že by prezident republiky měl pocit, že si je může nevybrat a odmítnout,“ upozorňuje host Tématu dne.

Hosty byli:
Petr Gazdík, STAN, kandidát na ministra školství
Karel Havlíček, ANO, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy v demisi
Jan Kysela, ústavní právník, vedoucí Katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy
Lukáš Valeš, politolog, Katedra veřejné správy Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni

Jeden z budoucích členů vlády Petr Gazdík (STAN) má za to, že vzhledem k zoufalé pandemické situaci v České republice by bylo záhodno novou vládu jmenovat co nejdřív. O případné aktivaci článku 66 Ústavy ale v tuto chvíli neuvažuje: „Určitě se tak nestane kvůli covidu, kde je karanténní lhůta jasná.“

Ještě striktněji se k dříve diskutované aktivaci článku Ústavy staví ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy v demisi Karel Havlíček (ANO): „Jsem absolutně proti. Přemýšlet o aktivaci kvůli covidu mi připadá úplně bláznivé.“

Poslechněte si celý audiozáznam Tématu dne Martiny Maškové.

autoři: Martina Mašková , marz
Spustit audio

Související