Je to časová, finanční i emocionální investice, popisuje fanouškovství odbornice

„Nás zajímá, proč se lidé vůbec rozhodují dělat něco s něčím, co už je někým vyrobeno,“ uvedla odbornice.

Fanouškovská studia vycházejí ze studií kulturálních. „Takže mají širokou paletu inspiračních zdrojů a sahají po sociologických metodách a metodách sociálních studií. Nejsou ani daleko od literární vědy, ostatně je tam spousta textů.“

Definovat fanouška je ale velice složité. „Vždy jde vypovídat jen o menších celcích, konkrétních fandomech, tedy skupinách fanoušků… Typické jsou nákupy tématického merchandisingu, diskuze s ostatními, emocionální investice, tvorba vznikající v návaznosti na originál. Ale také víme, že existují ti, kteří nedělají nic ze jmenovaného a stejně se za fanoušky považují.“

Proč někdo věnuje čas, aby přepsal příběh, který tady už existuje? Proč kupuje tématická trička, hrnky a podobně? Proč tedy nějaký konkrétní obsah zaujal natolik, že dokáže vyvolat až takovou časovou, finanční a emocionální investici?
Iveta Jansová

„Fanouškovská studia, ačkoliv se etablují zhruba 35 let, nelze označit za samostatný obor a jsou přidružena kulturálním a mediálním studiím. „Fanouškolog jako takový má uplatnění především na akademické půdě, ale i v komerci nebo marketingu, odhadla vědkyně.

Věda nachází stále starší projevy fanouškovství. „Jsou to třeba příznivci původních knih Arthura Conana Doyla a jeho Sherlocka Holmese… Ale to, jak chápeme fanouška dnes, je spojováno především se seriálem Star Trek z 60. let 20. století... Fanouškovství tedy není úplná novinka.“

„U fanouškovství se předpokládá, že člověk bude nějak interagovat s textem, subjektem a tak dále. Proto dělíme na diváky versus fanoušky, u kterých se předpokládá, že něco s tím textem dělají,“ objasnila Jansová.

Fanouškovství by mělo být něco, co je tvořeno fanoušky pro fanoušky, mělo by to být zadarmo, funguje zde darová ekonomika... Někdy se ale stane, že se fanouškovství dostane do mainstreamu a stává se předmětem fascinace dalších fanoušků, jak se stalo v případě knih 50 odstínů šedi, které jsou původně fanouškovskou fikcí na trilogii Stmívání.
Iveta Jansová

Projevy mediálního fanouškovství najdeme i v České republice. „Ale velice často se stává, že se takový člověk přidává k celosvětovým fandomům, protože má potenciál být více čten, být součástí větší komunity než u nás. Ale například příznivci Harry Pottera jsou zde poměrně rozšířeni, stejně jako další sci-fi a fantasy fandomy.“

I ve sportovním fanouškovství jsou projevy podobné tomu mediálnímu. „Ale některé věci jsou hodně odlišné, například spojení s agresí, která se někdy ke sportovním fandomům může vázat, ale u mediálního fanouškovství je vzácná.“

„Mé kurzy jsou vyučovány hrou. Přeci jen se toto téma učí špatně na nějakých tabulkách, takže máme spoustu obrazového materiálu, videí a diskuzí i se samotnými studenty, protože oni sami jsou mým největším zdrojem příkladů jako generace, která se vydává na fanouškovské cesty,“ shrnula Iveta Jansová.