Jazyk jidiš je dodnes živý
Se životem v židovských ghettech a štetlech odjakživa úzce souvisel jazyk jidiš. Byl to jakýsi univerzální dorozumívací prostředek mezi Židy nejrůznějších koutů Evropy. Tento jazyk spolu s ghetty nezanikl.
Drejdl je hračka připomínající káču, s kterou si hrají židovské děti během svátku Chanuka.
Říkanka o drejdlu: „Drejdl, drejdl, drejdl blaj, drejt sich flink und drejt sich fraj.“
Říkanku, která se váže k drejdlu, přednesl v jazyce jidiš Štěpán Balík z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Jidiš je západogermánský jazyk, kterým hovoří okolo čtyř milionů Židů na celém světě. Začal se utvářet mezi 9. a 12. stoletím ze středoněmeckých nářečí, postupně byl stále silněji obohacován vlivy slovanských jazyků, například polštinou nebo ukrajinštinou.
Se stopami jazyka jidiš se můžeme setkat i v češtině, říká Štěpán Balík, a to u slov, která používáme zcela běžně – například melouch.
„Je to z jidišového meloche, hebrejského melacha. Spisovně by to byla nelegální práce. Nejzajímavější na tom je to, že tato slova se významově posouvají. Když řeknete meloche v jidiš, znamená to řemeslo. Ale melouch, to je v češtině zakázaná záležitost. Souvisí to s tím, že Židům bylo v 18. i 19. století zakázáno obchodovat mimo ghetto. Ale aby se uživili, tak to dělali a tímhle způsobem to mohlo přejít hranici ghetta.“
Židovská slova se dostala do češtiny velmi často biblickou cestou, tzn. z hebrejštiny přes řečtinu a latinu.
„To jsou slova jako balzám, amen, cherubín. Dokonce i takové slovo jako karban. Máme hebrejské slovo korban, v množném čísle korbanot, znamená to oběti. Obchodníci, aby nalákali lidi, aby si koupili od nich zboží, dávali lidem kartičky a s nimi se pak začalo hrát. Z významu slova oběť vzniklo slovo karban, jak ho známe dnes v češtině.“
Ani druhá světová válka a s tím související pokus o likvidaci Židů ovšem nezpůsobila, že by se jidiš stal mrtvým jazykem. V evropských zemích není možná už tolik obvyklý, ale v Americe nebo Izraeli je stále živý.
„V Izraeli existuje rocková kapela Gevolt, takový jidišový Rammstein. Zpívají v jidiš, jedno album mají i rusky. Oni pěstují kulturu jidiš.“
Dodává Štěpán Balík. Pro chasidy, tedy ortodoxní židy, je tento jazyk stále mateřským. Jejich rodiny jsou početné, tím pádem i mluvčích jazyka jidiš neustále přibývá. V jidiš si píší dokonce detektivky nebo písně.
