Jaroslav Šonka: A ten černý vzadu

7. leden 2015
Glosa

Výklady návštěvy tří králů, mágů, u malého Ježíška, jsou různé. Především se mu poklonili a přinesli mu dary. Jsou jim připisovány ostatky v nádherném sarkofágu uprostřed dómu v Kolíně nad Rýnem. Přijít měli z končiny, kde se dnes většinou válčí.

Kolem Tří králů vznikla složitá tradice. Jeden je v koledách a na barokních vyobrazeních „ten černý vzadu“. Původně měl prý jen černé vousy jako generační znak, podle verze, jež dělí krále na starého, dospělého a mladého. Mladý bez vousu, starý s vousem šedivým a dospělý s černým. Od doby baroka se však ustálila jiná verze, která interpretuje toho „černého“ jako černocha.

Je to silný toleranční impulz. Římská církev v 18. století už odčinila některé hříchy minulosti, kdy se ptala, zda lidé jiné pleti jsou rovnocenní. Ten „černý vzadu“ se stal symbolem, že i králové mohou být různí a individuální právo se neváže na barvu pleti, národnost, či podobná rozlišovací kritéria. Národy 19. století na tohle pozapomněly a měly často s univerzalistickými katolickými vizemi problém. Národní „MY“ vedlo často k útlaku, konfliktům a válkám.

V současnosti trpíme několika konflikty, které mají opět ve svém jádru netolerantní dělení společnosti. V neposlední řadě je to Ruskem rozdmýchávaný a Ukrajinou ne zcela zrale kompenzovaný konflikt na východě Evropy. Pak je zde takzvaný Islámský stát, který právem budí obavy v nás i u vyznavačů islámu, protože systém vytvořený na bázi násilí, nerovnoprávnosti a netolerance odporuje i islámským tradicím.

Princip těchto konfliktů je vylučování skupin a budování zdánlivé vlastní identity na základě odmítání alternativ. Některé impulzy jsou sice méně násilné, k násilí však mohou vést. V Německu se hlavně v Drážďanech rozjela jakási pseudotradice pondělních demonstrací z roku 1989. Demonstrující se obracejí proti islamizaci Evropy. Tou ovšem trpí nejvíce ti, kteří ještě žádného muslima nepotkali.

V pondělí, den před svátkem Tří králů, se rozhodla skupina podobných aktivistů demonstrovat i v Kolíně nad Rýnem. Protože prostranství před kolínským dómem je častým cílem demonstrací, přihlásili demonstraci právě tam. Probošt dómu se rozhodl zhasnout veškeré osvětlení památné stavby a vyjádřit tak nesouhlas ve jménu církve, která šovinistické rozlišování již dávno neschvaluje. Co si o tom mysleli tři králové v honosném sarkofágu nevíme, ale v předvečer svého svátku si zasloužili demonstraci tolerance místo výkřiků proti zdánlivé islamizaci Evropy.

autor: Jaroslav Šonka
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.