Jaroslav Šebek: Papež František ke změnám klimatu a nacionálnímu populismu

Pracuje zde i novinář Andrea Tornielli, papežův důvěrník, známý svými blízkými kontakty do vatikánského kuriálního zákulisí. Papež se v něm věnoval zejména blížícímu se významnému synodu k tématu Amazonie, který se bude týkat i tolik diskutovaných klimatických změn. K nim se nynější Petrův nástupce vyslovuje poměrně často a věnoval jim i svou encykliku „Laudato si.”

Hlubší souvislosti ekologie

Čtěte také

Jaroslav Šebek: Papež i v Rumunsku otevíral politická témata

Na ni však nelze pohlížet jako na zelený, ale spíše jako sociální dokument. Problémy ekologie totiž vidí v hlubších souvislostech a celistvějším pohledu ochrany stvoření a sociální spravedlnosti, nikoli optikou novodobých klimatických ideologů a aktivistů. Ti se soustředí jen na výseč problematiky a jejich řešení často tvrdě zasáhnou chudší obyvatele, neboť na řešení jsou mnohdy extrémně nákladné.

Stejně problematické jsou názory, že životní prostředí spasí razantní pokles porodnosti na starém kontinentu, což může znamenat jen demografickou katastrofu. Přestože papežovy názory se významně rozcházejí s těmito ideologickými proroky, konzervativní odpůrci Františkových reforem se ho snaží přesto vtěsnat do této kategorie.

Populismus v politice

Vedle ochrany biodiverzity se v interview věnoval i nynější populistické rétorice, kterou přirovnal k propagandistickým metodám nacistů v prvních letech po uchopení moci. Varoval před vyzdvihováním izolacionismu, stejně jako před uzavíráním zemí před migranty, což můžeme chápat i jako virtuální polemiku s ministrem vnitra Salvinim, který se rád odvolává na katolickou symboliku.

Současně však nezpochybňuje obavy obyčejných lidí z bezpečnostních a kulturních hrozeb, ale jako problém vidí, když populismus ovládne nejvyšší patra politiky.

Překonat předsudky

Jaroslav Šebek|foto: Jana Přinosilová,Český rozhlas

Jak je u papeže během celého pontifikátu zvykem, věnoval se i svému pohledu na řešení uprchlické krize. Je podle něj primární řešit ozbrojené konflikty v zemích, odkud přicházejí vlny uprchlíků, což ale předpokládá i kontrolu distribuce zbraní do problémových regionů, ale současně podporu tamní infrastruktury.

Jak František prohlásil, „musíme vyvinout úsilí v boji za mír a investovat do Afriky způsoby, které tamním lidem pomohou vyřešit jejich problémy a zastavit migrační toky.” Svou negativní roli hraje v současné i náboženská odnož nacionálně zaměřeného populismu. Proto je důležité, aby nejen papež, ale i křesťanské církve hledaly cestu k tomu jak nejen zabránit nárůstu populistických nálad, nýbrž i hledat cestu k překonání stále trvajících předsudků mezi Východem a Západem.

Autor působí v Historickém ústavu AV ČR