Jaroslav Šebek: Papež i v Rumunsku otevíral politická témata

Jednalo se o další ze série letošních návštěv do zemí, kde je katolictví spíše okrajovou menšinou. V této zemi se jejich počet pohybuje jen kolem 6 procent. Většinou se navíc jedná o příslušníky etnických menšin, především maďarské.

Zdeněk Jančařík: Církev je rozdělená. Řada kněží by se ráda vrátila do doby před papežem Františkem

• Upravit
• Smazat

Katolický kněz a bývalý šéfredaktor nakladatelství Portál Zdeněk Jančařík si musel studia teologie prosadit před matkou i otcem. Dnes říká, že by si každý mladý člověk měl projít zkušeností toho udělat něco sám za sebe a samostatně. Velikonoční svátky pak prožívá především v obklopení salesiánské komunity věřících v Brně-Žabovřeskách, kterou vede.

Při cestě do zemí starého kontinentu si papež letos vybírá zároveň destinace, jež nejsou v nijak skvělé ekonomické kondici. Rumunsko má nejnižší mzdu z celé EU a navíc se zde podle nejnovějších dat Eurostatu nachází téměř 29 procent obyvatel pod hranicí materiální chudoby. Navzdory tomu se ve volbách do Evropského parlamentu jasně prosadily proevropské politické síly, spojené s liberální opozicí.

​V programové agendě pro zemi pod Karpatami šlo najít stejné styčné body, které rezonují v nynějších papežových vyjádřeních. Papež se však dotkl také nedávné minulosti země, kdy zde vládnul „ateistický diktátorský režim“, a to když blahořečil sedm řeckokatolických biskupů zavražděných rumunskou tajnou policií. Vyzýval i k porozumění mezi jednotlivými etniky žijícími v Rumunsku. František však během návštěvy otevíral stejná témata svých předchozích cest v Evropě.

Politický pontifikát

Václav Malý: Papež chce povzbudit každého člověka, aby si uvědomil svoji důstojnost

Papež František čelí kritice, že se vzdaluje od katolické doktríny. Kritikové mu vyčítají liberální přístup k homosexuálům, rozvedeným lidem nebo luteránům.

Na dálku opět polemizoval s italským ministrem vnitra Salvinim, s nímž se střetává v otázce migrace do Itálie, kdy je tento zástupce pravicové Ligy severu zastánce méně kompromisních postupů. A to mu s největší pravděpodobností umožnilo vyhrát eurovolby a deklasovat svého koaličního partnera, Hnutí pěti hvězd.

Jako takřka červená nit se vine papežovým působením zájem o sociálně vyloučené, což v Rumunsku znamenalo setkání s romskou komunitou, vůči níž chce ostatně Salvini v Itálii postupovat také tvrději.

Spory však nemá jen s některými předáky politické reprezentace, ale dlouhodobě bojuje o další směřování církevního vývoje ve vlastním táboře. Není tedy ani velkým překvapením, že se při tradiční tiskové konferenci v letadle vymezil i vůči tradicionalistickým katolíkům, kteří se snaží pouze konzervovat staré skutečnosti namísto toho, aby vytvářeli prostory pro budoucí růst. Názorové příkopy však nejsou nepřekročitelné.

Jan Fingerland: Papežových 40 revolučních hodin

• Upravit
• Smazat

Papež František, toho jména první, si po své návštěvě v Emirátech může přičíst dalších několik prvenství.

S některými tradicionalisty by František našel společnou řeč i při cestě do Rumunska, kde varoval před novými ideologickými kolonizacemi, pohrdajícími hodnotou lidské osoby, manželstvím a rodinou, což lze chápat i jako skrytou polemiku se západním genderovým konstruktivismem.

Není vůbec pochyb o tom, že tento pontifikát je výrazně politický, papež reaguje pružně na aktuální diskuse dotýkající se budoucnosti Evropské unie či nynějšího neutěšeného stavu demokracie a hájí myšlenku svobody veřejnoprávních médií, na níž se mnohdy soustředěně útočí ze strany některých politiků i tzv. alternativních nositelů pravdy. Církevní kruhy mohou i díky snaze papeže Františka nabídnout platformu pro vedení smysluplného dialogu o vážných problémech dneška.

Autor působí v Historickém ústavu AV ČR